Začíná se nám to rozmotávat a tyhle poslední kapitolky jsem vlastně takové... dovětky.

PS: V další kapitole - dovětku, se dozvíme jestli bude Loki šťastný a když tak... cesta k tomu bude fakticky dost trnitá, ale snad mu to dopřeju.

Čauky mňauky, tak tu máme další kapitolu Marinky.
Objevuje se další z párů Marionette. Ano, je to tak, ti dva =D Měla jsem je vymyšlené už od začátku a doufám, že to ještě nikoho nenapadlo a je to překvápko =D
Jinak se v téhle kapitole vlastně nic zvláštního neděje. Na začátku je nějaký ten Shimyuu fluff a řešení elit v Remyuově třídě.
Ale co jinak... psát Marionette mě dost drsně nebaví a tak je pro mě dost nervydrásající psát a nenechat na to stylu znát, že je to vydřené. Ale musím to dopsat, abych mohla pokračovat další povídkou z Disturbing dreams. Chjo... toť dilema.
Nuž, každopádně si užijte kapitolu a pěkně komenujte.
Nevím, jestli už tolik nečtete nebo jen nekomentujete... snad se to o prázdniny zase trochu nahrne.
Nebo už vás moje povídky nebaví? TT__TT

Ahoj drazí,
vzpomínáte si ještě?. Ano, někdo jménem DASTY HARST tady publikoval, že?
ŽelGackt jsem to já, *ještě žiju* ale abyste věděli, ještě se tak úplně nevracím, jen.. jen nevím, chci vám udělat radost.
Takhle povídka je po dlouhé době něco, na co jsem vážně pyšná, a tak doufám, že se vám bude líbit Je věnovaná Lugnasadh, která si ji užila, tak i vám chci popřát příjemné čtení.
Snad budete spokojeni.
POZOR: YAOI (trojka) - moje první
PAIRING: Liciniel / Valerian / Nespasian
Upírské téma, ale já nevím, mně se to moc líbí..
Vaše spisovatelka Dasty I. Harst
P.S. Jinak stále vydávám na svůj blog. (www. adresa - v mém seznamu povídek)

Už nemůžu! Už nemůžu! Jsem naprosto vyčerpaná... Na další díl si ale opravdu pockáte!! Tenhle díl mi trval strasne dlouho!! Bojových věcí je tam doufám dost.. Příště bude trocha romantiky.. už se těším..
Prosím piště mi nějaké komentáře.. Budu moc ráda a pak taky rychleji se mi pise..
Přeji příjemné čtení..

Omlouvám se lidi, že další dílek přidávám až teď... úplně jsem na vás zapomněla... psala jsem a házela povídky na můj blog a tady jsem se na to jaksi vykašlala... nebo spíš jsem na to zapoměla... Tak vám sem dávám třetí díl a věřím, že ted to bude přibývat častěji... pokusím se na vás opět nezapomenout a dodat zbylé 4díly brzy...

Užijte si kapitolku ♥

Tak zkusila sem jednu jednorázovku, pokuď se bude líbit a budou nějaké ohlasy přidám dalši, a nebojte mám spousty nápadů takže můžu začít hned.
Tuto krátkou povídku bych chtěla věnovat mojemu bráchovi Danielovi který si to už sice přečíst nemůže ale věřím že vy ano a snad i rádi, tak ať se líbí neslibuju žáden profesionální děj ale i tak to snad za přečtění bude stát.
Prosím komentnšte zajímají mě vaše názory!!! + můj obrázek http://anime-manga.cz/last-good-bye

Jop, jop, oslavuji, matura je úspěšně za mnou a já si přeji to oslavit i s vámi, a tak...
Ano a máte tady "Destielovku", víte, že často nepíši povídky tipu shonen-ai a ani je moc nečtu (tedy spíš jsem napsala zatím dvě a možná to na těch dvou zůstane), přesto jsem ochotná v některých zvláštních případech udělat výjimku. Většinou je to tam, kde něco takového bije do očí už ze samotné předlohy. Navíc na seriál Supernatural (Lovci duchů) jsem ještě nic nenapsala.
No, píšu tady o zařazení do povídek shonen-ai, ale o co se v této povídce vlastně jedná? Jistě o lásku, ale koho že? To bych to přeci nebyla já, kdybych to trochu nezamotala, že?
Dean a Castiel musejí čelit apokalypse a zachránit svět. Noc před těžkým úkolem, je většinou zvláštní. Lidé mají tendence si poslední chvíle užít, než pohlédnou beznaději do tváře. Jako by se chtěli rozloučit. Mají tyto tendence i padlí andělé? A hledí skutečně Castiel té nejhorší můře do očí, a nebo se bojí jiného osudu?
Drobná povídka s letmou myšlenkou, která se zrodila v mé "choré mysli." Není tak docela podle příběhu, přesto jsem si to nakonec neodpustila.
Určitě planeta již několikrát předtím musela být na pokraji apokalypsy. Středověk byl těžký, a pokud existují démoni, tak asi hony na čarodějnice musely být oprávněné. Co když se to celé již jednou stalo. Co když už jednou nebo i víckrát svět potřeboval někoho, jako je Dean? A co když si to Castiel vše pamatuje?
Vzala jsem tuto myšlenku a pouze jsem ji uplatnila na jeden z Deanových a Castielovích rozhovorů.
Snad se povídka alespoň trochu bude líbit.

Ps: Povídka ač neobsahuje mimo sprostých slov a narážek nic závadného, přesto čtete na vlastní nebezpečí. Pardon, ale ani seriál není tak úplně pro děti. Nemůžu jen tak Deanovi zacpat pusu, kdykoli řekne něco sprostého, nebo protože mluví tak na rovinu, bohužel to tvoří jeho charakter. Takže rating tak dejme tomu 16+