2. Nepij, nedopadneš dobře!

Ryuuji

*** Ryo

Ležel jsem a cítil, jak mě bolí celý člověk. Hlava však o hodně víc. Nechtěl jsem otevřít oči, nechtěl jsem dělat vůbec nic, prostě jen ležet a hnít. Blízko jsem cítil něčí přítomnost. Někdo tu byl. Přítel, nepřítel? Na tom mi už nezáleželo. Na ničem už nezáleželo. Můj život byl v troskách. Když už jsem si myslel, že mám od minulosti pokoj, musela mě zezadu přepadnout.

1.Dopad je vždy tvrdý

Chidori

Tadashi bol zložitá osobnosť. Bál sa ľudskej náklonnosti a citov, ktoré mal prejavovať či prijať. Málokedy si niekoho pustil k telu, ale ak sa tak stalo, zranila ho od tej osoby aj maličkosť.

Opíral jsem se rukama o kámen na dně moře. Okolo mě se vlnily mořské řasy, pluly malé korálové rybky a kolem ocasu jsem měl těsně ovinutého mermana. Rukama mi přejížděl po pase a hrudi.
„Mu … Mureinne … “ šeptal jsem. Slyšel jsem, jak se uchichtl a jemně mi skousl mé nové elfí ucho. Zasténal jsem. Tohle tělo bylo pro mě pořád plné neznáma. Nedokázal jsem ho dobře ovládat. Ukazovákem mi dělal kruhy kolem pupíku. Ruce mi začaly povolovat.

Zobudila som sa na mečanie kozy. Zľakla som sa toho zvuku tak veľmi, že som až vyskočila zo svojho lôžka. Okamžite som ten prudký pohyb oľutovala, keď ma pichlo v rane. Ale bolesť bola už znesiteľná a to len vďaka Siziným lístočkom a zle páchnucej mastičke, ktorú mi na brucho natierala. Spala so mnou. Strážila ma a ja som veľmi dúfala, že to bolo kvôli môjmu zlému stavu a nie zo strachu, že by som utiekla a tým pripravila jej dedinu o Zainovu odmenu. Vrátila sa len chvíľku po tom, ako Talen odišiel, aby do mňa napchala ďalšie kozie mäso.
Talen... Spomienka na predchádzajúci deň ma prinútila dotknúť sa pier. Zatlačila som o ne prstom bruška ako on včera svojím jazykom. Ešte na chvíľu som zatvorila oči pred ranným šerom a ponorila sa do sladkého pocitu, že som milovaná.

Když jsem se vzbudil, tekla mi po ústech slina. Svítalo, takže jsem spal od včerejšího oběda. Cítil jsem se už mnohem líp. Daren nebyl v mém klíně.