Dooobře..

1) Cítím se strašně. Tolik lidí mojí povídku četlo, komentovalo, podporovalo, hodnotilo. To všechno mi dávalo úžasný pocit že asi možná přece jen za něco stojím.. A já se na vás všechny, moje dobrodince, vykašlala. Nový díl jsem nepřidala dva měsíce.
Chci, aby jste věděli, že v jistém slova smyslu to byly nejhorší i nejlepší dva měsíce za posledních několik let. Prožila jsem Naruto tábor, proto nejlepší a deprese jsem měla každý druhý den, proto nejhorší. Typické stavy typu všechno je k ničemu, nemá to cenu, jsem hrozná..
Proto jsem ten díl tak dlouho nepřidala. Zabíjejte mojí depresi, ne mě!
2) Cítím se fakt nevděčně. Pořád ještě doufám, že si to někdo přečte, okomentuje.. A v koutku duše, že se to ještě bude někomu líbit.
Pokud o to moje dílko bude aspoň maličký zájem, budu dál pokračovat. Píšu to kvůli vám :3

Takže - tenhle díl bych ráda věnovala:

1. seraphim - vehnala jsi mi slzy do očí a donutila jsi mě pokračovat. Hrozně moc ti děkuju! *hug* :3
2. Ebachan - hrozně moc se snažím zabíjet bubáky, ale nejde mi to. Jsou silnější než já, a já jsem docela velký srab.
3. Tarje - asi víš proč, že.
4. Yuki Yamako - prostě protože jsi super.
5. Dasty Harst - za všechnu tu neuvěřitelnou morální podporu ;w;

A vám všem, kterým bude stát za to si tu povídku přečíst!
Vaše ufňukaná, přecitlivělá, hloupá Maka.

Takhle to vypadá když se básník zamyslí nad sebou samím =o)
Mimochodem, nevíte někdo jak zarovnat na střed?

Hohohó. Je zábava se dívat, jak čtenářky padají šokem, když jim bez varování naservírujete žhavou líbací scénu... ~^__^~
Ne, už vám to dělat nebudu. Možná. Uvidím. Jak budu mít náladu... hihi... <- Když je vedro, jsem škodolibá.
Včera jsem se v psaní dostala k závěru. Pofňukávám, protože už jen pět kapitola a bude The End. Ale zase teď se vyřádím jako nikdy. Kapitoly se mi protahují, takže třeba 34 (myslím) má místo obyklých čtyř A4 stran šest. A další kapitoly budou ještě delší, abych se vešla do té čtyřicítky. Už to mám promyšlené.. ha! Píšu jako divá!!
Už se těším na zimu. Chci zimu! Nechci se sprchovat několikrát denně, abych se nelepila k nábytku a nechci dělat to "Ááách!" sotva otevřu lednici!!
Ale k téhle kapitole: Řešíme minulou "akci" a Seiji už je tak blizoučko, že by ho člověk něčím přetáhl po hlavě... A Hibiki se konečně dočká alespoň malé kompenzace za svou trpělivost. To mi připomíná... prosím, nenechte si pohled na něj zprznit, ať už Dasty a seraphim stvoří cokoliv (myslím to v dobrém, ale stejně...) Chjo... chudáček Hibiki...
Nuž nic, užijte si kapitolu a těšte se na další...

Milujte mě, lynčujte mě, to je jen na vás ♥ Každopádně, za tuhle kapitolu si alespoň jedno z toho zasloužím! =D
Stěžovali jste si, že se mezi nima nic neděje? Dobře, máte to mít =D Na dvanáctku jsem upozorňovala, ale na jedenatřicítku jste nebyly připravené =D Je to jedna z mých nejoblíbenějších kapitol a to hned z několika důvodů, které tady ale nebudu rozebírat =D Omlouvám se =D Prostě si ji užijte, jak umíte ♥
Chtěla bych upozornit, že Dasty Harst a seraphim vyhlásili oficiální souboj o Hibikiho. Slíbila jsem, že jim ho vypůjčím, alespoň na dobu soutěže. A o co se jedná? Od schválení téhle kapitoly Sparkieho mají možnost přidat povídku o libovolné délce a žánru. Vyhrává ta, která bude mít víc komentářů, přičemž se bude počítat jen jeden komentář na osobu. Limit je do příští neděle.
Ráda bych, aby se mi Hibiki vrátil nepoškozený a se všemi končetinami i... tím ostatním. Prosím, holky, buďte na něj hodné, ano? *smrk, smrk*
Já osobně budu obě povídky sledovat, ale nebudu se přiklánět ani k jedné verzi. Já budu jen tiše sedět v koutku a litovat Hibikiho. A samozřejmě hlídat Ritsuku, aby těm dvěma nevyškubala vlasy. Hihí, doufám, že obě něco napíšou, docela se na to těším =D Ale upozorňuji, že další postavy už všanc nedávám!
Je mi vedro a to jsem dneska strávila celý den schovaná doma v chládku. V noci jsme tu měli bouřku, takže jsem zabrala až ve tři ráno a vstávala v devět. Spááánééék~
No, užijte si kapitolu a pěkně komentujte ♥