Jednorázovka, která ani nevím jak mě napadla. Jen vím, že původně měla být o něčem jiném. Je pouze na jednu stránku ve wordu, a vím, že jsem to mohla více rozepsat, ale takhle je to podle mě lepší. No, však posuďte sami.
Příjemné čtení!

Udělejte mi radost a napište komentář, nemusí být dlouhý, jen abych alespoň věděla, že to někdo čte.

Čauky mňauky. Dneska to bude rychlovka, protože mě sklátilo to, co Nanamiho ve čtvrté kapitole. Rýmička mě udeřila svou palicí a já jsem naprosto K.O. Tím pádem jsem připoutána na lůžko.
Ale unikla jsem na pár chvil k počítači a tak sem dám další kapitolu. Nebude vykurzívovaná a překontrolovaná, takže mě prosím omluvte, doplním to, až budu moct.
Ale je to předposlední kapitola, takže to přehlédněte, ano? Jinak nemůžu mluvit, jen sípu. Fňuk.
Nuž to jen tak mimochodem. Dneska jsem mamince nenápadně naservírovala, že jsem už párkrát četla shounen-ai / přesněji jsem jí to řekla jako: mangu s gayi. Buď můj sípot přeslechla, nebo jí to neva.
To je můj plán. Naservírovat jí to po kouscích =D A doufat, že to vyjde.
A teď ke Spakiemu: Tahle kapitola byla mučení, ale doufám, že to na ní není poznat.
Konec je až bolestivě předvídatelný. Samozřejmě nás čeká ještě poslední kapitola, ale asi už všichni uhodnete, jak to dopadne. No jó... Dyami-chan je průůůhledná.
Už musím končit, aby mi sem někdo nenaběhl. Vy si užijte kapitolu a já si rychle na flashku natahám co nejvíc yaoi, abych měla co dělat na noťasu (bez netu) v posteli ♥
Přejte mi brzké uzdravení, zejtra jdu k doktroce =D

Takže, tadyk je druhý díl této povídky musím přiznat, že vznikl na základě toho, že, že... Už vlastně ani nevím .. Jinak doufám, že se vám bude líbit a také vám přeji příjemný počteníčko
YUP A nikdo není dokonalí, takže se omlouvám za neopravený chybi