Jestli je to tento díl trochu emočně nafutrovaný, omlouvám se, nemoc mi dala zabrat. Snad se bude líbit, jako ty předešlé. Mám vás ráda, lidi

Po dlouhé době pokračování. Doufám že se bude dílek líbit a já se pokusím co nejdříve napsat další Stávkující můza se vrátila a tak doufám, že psaní teď půjde líp
PS: Sora 77 doufám, že jsi se při tom čekání neučekala k smrti :D To by mě mrzelo

Dva príbehy. Dve hlavné hrdinky. Dva rozdielne životy. V prvom dieli vám Evuska predstavila Charlline, ľadovú kráľovnú s ostrou inteligenciou, a teraz je rad na mne, aby som vám ukázala, kto je Tanja. Dve dievčatá sa prebíjajú životom, čelia bežným (a aj trochu dramatickým) problémom ;D Žijú na opačných stranách planéty, nikdy sa nestretli, ich svety sa od základov líšia. Preto sa možno pýtate, čo ich vlastne spája. Odpoveď je v dnešnom vyspelom svete veľmi jednoduchá. Píšu si e-maily.
Zdôverujú sa jedna druhej so všetkým, čo prežívajú. A keď sa ich poľutovaniahodné situácie naozaj skomplikujú, jedinú oporou si budú môcť poskytnúť len navzájom. Na diaľku, no predsa.
Začítajte sa do prvých dvoch dielov, aby ste spoznali obe hlavné postavy a potom si možno s ľahkým srdcom budete môcť povedať, aké sú naše problémy hlúpe a bezvýznamné. Ako z nich dievčatá vykľučkujú a či sa im to vôbec podarí nie je isté. Delí ich oceán, jedna druhej môžu preto pomoc poskytnúť len veľmi ťažko. No občas dokážu zázraky robiť aj úprimné a povzbudzujúce slová, alebo také e-maily...

první část tohoto příběhu bude mít ještě jeden dílek a bude se blížit ke konci
doufám, že to pár lidí chytlo a těší se na další části...
čím pak asi bude kočit první část, když je Pája tak spokojený?
já vždycky přemýšlím, co bych sem napsala abych blbě nekecala...
tak snad jen příjemné čtení, je to takové ticho před bouří...

Sklamala som.

Je to... trapný. Sakra, já to prostě musela říct. Tahle kapitola je snad ještě zmatenější než to co jsem doposud vytvořila. Ale muselo to tam být... možná vás to svede na rozcestí, ale nebyl to účel... možná... tahle kapitolka by toho spíš měla víc osvětlit.
No... uvidíme.
Díky, že to... čtete.

PS: Najdete tam lehké yuri.

Někdy tak občas člověka napadne něco, co potřebuje dát na papír. Vyjádření svých momentálních pocitů. V pro mne dost složitém období myslím na lidi, kteří mě potěšili svými slovíčky. Je fajn mít se komu vypovídat. Je fajn mít milovanou osobu, která vás pohladí a přitiskne k sobě.
Vím že tenhle výtvor není dokonalý, ale napsala jsem ho přímo, bez nějakých oprav nebo úprav a navíc z pohledu jiného, než obvykle píšu.
Tohle věnuji jedné dušičce, která si to zaslouží...