Ach jooo... máte tady další kapitolku Mal aimé - takhle budu už tu povídku označovat vždy. Co se dozvíte v další části? Mnoo... počkejte si. Prostě se dejte do čtení.
Opět upozornění - násilí, děti

Je to tu! Je to tuuuu! Nechci vám to příliš spoilerovat v poznámkách pro případ, že je čtete před samotnou kapitolou. Ale co... jestli nechcete spoilery, tak si tentokrát čtení nechte nakonec: Nejspíš všimnete, že tahle povídka se trochu liší od těch ostatních. Je to tím, že tihle dva se spolu nevyspali z čiré lásky jako Homura a Nanami ani jako součást normálního vývoje vztahu jako Shimeji a Remyuu. Kdepak, tihle dva na to vlítli, protože se prostě potřebovali nějak vybít. Žádné city (zatím), pouhopouhá nadrženost.
Jinak se v téhle kapitole moc nestane. Trochu jsem se rozjela, ale co. Pochybuju, že by vám to nějak zvlášť vadilo.
Co se týče vrtochů mého pomalu končícího středoškolského studia, dnes jsme dostali rozpisy maturit a hádejte, kdo maturuje jako první z celé školy? Ano, jsem to JÁ! Co jsem komu provedla?
Ale nějak se s tím budu muset smířit. Vy si užijte kapitolu a pěkně komentujte ♥

Jen jsem chtěla napsat... mělo to prolog, ale ten asi nebyl... jak bych to napsala... možná se sem nehodil. Moc hard? Tady... no, uvidíte.
Snad tohle projde.

Ou jééé... zase se nám to asi zamotává. Pokouším se dávat to vše dohromady, ale... Tímto bych chtěla říct: Prosím přečtěte si předchozí kapitolky a řekněte, má smysl v tom vůbec pokračovat?