Máme tady pokračování. V této části zabrousíme i do minulosti. Dozvíme se jak vlastně Alex přišel k té své jizvě, a jak to vlastně bylo s Robim... Kdo četl pozorně Alexův a pak i Pájův příběh, ví, že bylo okrajově zmíněno právě tohle - jizva na ruce a to že Alex byl v nemocnici. Myslím, že to bude dost zajímavé čtení... tak se nenechte ničím rušit a věřím, že se bude líbit.
18+

Veselé Vánoce!
Nevím jak vy, ale my už máme po rozdělování dárků a já se pyšním novým pokémoním plyšákem, spoustou nových knížek, které nemám kam dát a třeba i takovým věšákem, který jsem skládala místo puzzlí. Máte nějaké nápady na jméno pro plyšového Oshawotta? Přijímám návrhy.
Ode mě máte k Vánocům hned dvě záležitosti. První z nich je překvapivá povídka, kterou jsem psala pro třídního a kterou vám teď dávám k dispozici ZDE. Tím druhým dárkem je samozřejmě tahle kapitola.
↓Upside Down↑ je vážně zábava na psaní. Ti dva se tak nesnáší, že na sebe nejsou schopni promluvit, aby na sebe hned neštěkali. Nehledě na to, že už nejsou středoškoláci a jsou tedy o něco otrlejší. Tahle kapitola je toho dokonalou ukázkou. Mimochodem, máme tady první pusu. Je fakt moc romantická a dechberoucí. Sami uvidíte.
Také tu máme jednu z mojich nejoblíbenějších scén s origami. Když jsem jí vymyslela, věděla jsem, že ji budu milovat. Je to taková první vlaštovka...
Ale posuďte sami. Užijte si kapitolu, hezké Vánoce a pěkně komentujte ♥

Konečně jsme se dostali ke kapitole se dvěma ciframi!
V tomhle díle se konečně dozvíte, proč Ueda Tsubakiho a Kamiyu šoupnul do neexistujícího vztahu. Zběžně se objevuje jedna z milovaných postav z minulých povídek. První srdcový rozhovor v posteli. Um, asi ne tak, jak myslíte, ale stejně... Také se nám ti dva ťutíci trošku seznamují.
Jinak jsem napsala pětistránkovou povídku pro mého bývalého profesora češtiny, který chtěl něco, co ho šokuje. Tak pokud by měl někdo zájem o šokující povídku (a že mi dala zabrat), ozvěte se. Můžete to brát jako dárek k Mikuláši. Já jsem k tomu svému dotala polovinu auta. Víceméně. Naši se totiž rozhodli, že bychom se se ségrou měli rozjezdit a tak nám táta pořídil a opravil autíčko. Jmenuje se Edgar a věřte tomu nebo ne, ale skutečně řídím. (Tak vidíš, Kariko, i já to zvládám!)
Ale nebudu tu plkat o svém životě. Užijte si kapitolu číslo 10 ♥

Moje oblíbená kapitola a to hned z několika důvodů
Zaprvé, dostáváme se k dalšímu bodu zápletky, který nám příběh zase o něco pošťouchne jiným směrem. Zadruhé, Tsubaki v čelence vaří, takže se nám do příběhu vkrádá taková ta domácká nálada. A tu já ráda. To je výhoda toho, že nejsou středoškoláci a bydlí sami v jednom bytě.
Konečně se podíváme zpátky na diskotéku, kde se potkali Ren a Hiroomi. Remyuu se tak kamarádí s barmanem. Remyuu se totiž kamarádí se všemi a je hrozný ťutík. Ale to už víme od Marionette.
Podala jsem si přihlášky na vejšku, mám je zaplacené a platby pořád nedošli, takže jsem nervózní jak blázen. Navíc musím napsat životopis. Já tak moc nechci být dospělá a řešit dospělé věci. Vždyť mi včera bylo jedenáct. Proč teď musím řešit vysoké školy??!
Ale to jsou jen mé problémy. Vy si užijte kapitolku ♥