Tento díl jsem věnovala z větší části rozložení citů a celkovému vztahu mezi Sayumi a osobou, která je pro ni víc, než jen pouhou osobou.
Přestože možná někomu přišel tento díl poněkud moc upjatý a možná posmutnělý, chtěla bych poznamenat, že se nalezne mnoho dalších, ještě výrazněji smutných chvil než je tato, přesto nepostradatelných.
Tento příběh je vyprávěním o životě člověka, který prožil trpké chvíle, ale místy i ty krásné. Někdy stačí i to maličko k tomu, aby nás to dokázalo povzbudit a povznést se nad ostatní smutné chvíle, na které bychom nejraději zapomněli.
Stejně tak i Sayumi dojde, že i toho mála si musíme cenit a opatrovat jej, protože bez něj bychom neměli vůbec nic.
Snad se vám tento díl líbil a bude to tak pokračovat nadále
Arigatōgozaimashita (ありがとうございました)

ps: Další díl očekávejte během následujícího týdne

Pokud vás tato povídka zaujala a zajímali by vás další díla ode mne, můžete nahlédnout sem:
Povídky by Selina

Už to bude tady... blíží se konec. A žili šťastně až do smrti anebo ne?

když jsem to psala, přišlo mi to delší snad se to bude líbit

Užijte si to:D