tak... *s velkým výdechem vkládá poslední kapitolu první části*
prej z toho na někoho padá depka... jestli je to tak, pak je to známka toho, že je to snad dobře napsáno...
až rozdýcháte tohle, tak si potom napište o další část... kdy bude? nevím...budu se snažit ji přidat podle toho, jak se budete snažit i vy mě potěšit nějakým tím komentem...
*je drzá, co? takhle si říct o komentář*
ale na druhou stranu každé slovíčko od čtenářů tohohle díla opravdu potěší...

David s Romanem byli v kině...
První polibek, na který si naše štěně pamatuje...
Zdají se mu podezřele zvláštní sny...
... A mezitím vrah někde ve stínu čeká na svoji příležitost...

Tak a je tu konečně další díl, snad vás to čekání moc neotrávilo. Nop, bohužel příště to nebude o nic rychleji, mám práce a starostí nad hlavu , tak alespoň, že tenhle dílek je dost dlouhý...

Zařekla sem se, že už nikdy nevložím nic co nemám dopsaný...no a vidíte. Stejně to sem vkládám a nemám to dopsaný. Kupodivu je to ale poprvé, co mám příběh vymyšlenej až do konce, takže je tu značně vysoké procento úspěšnosti toho, že to taky až do konce napíšu... =) Ale po dlouholeté zkušenosti taky vím, že JÁ nemám nikdy nic slibovat – takže nic neslibuju!!!
Jinak – je to psaný hovorově, takže sem místo jsem tam je opravdu schválně…
No a jinak doufám, že si to aspoň krapet užijete a napíšete nějakej ten postřeh. Ráda do příběhu ještě něco zakomponuju…=)

první část tohoto příběhu bude mít ještě jeden dílek a bude se blížit ke konci
doufám, že to pár lidí chytlo a těší se na další části...
čím pak asi bude kočit první část, když je Pája tak spokojený?
já vždycky přemýšlím, co bych sem napsala abych blbě nekecala...
tak snad jen příjemné čtení, je to takové ticho před bouří...