SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Tragické

Boží posel 5.

Bolela mě hlava. Cítil jsem se jako vyždímaný hadr. Nebo jako žížala, která je zavalená pod hlínou. To je přece pitomost, běželo mi hlavou.

Dodatek autora:: 

Ehmm.. Tak jo. Tentokrát kratší dílek, ale lepší než nic, ne? Laughing out loud
Je to jeden dlouhý dialog, a dozvíte se.. Něco zajímavého Wink
Děkuju všem, co psali komenty! A piště je zase, jinak další díl nebude Tongue Laughing out loud

Realita nebo sen?

Byla tma. Seděla jsem na studené lavičce, která stála před domem. Už jsem tu pěkně dlouho, pomyslela jsem si. Opatrně jsem se zvedla, ale ještě pořád se mi pěkně motala hlava.

Dodatek autora:: 

*do soutěže*

Naděje umírá jako poslední

Jana seděla na lavičce a plakala. Nikdy nevěřila tomu, že by to mohla být pravda. Měla ráda tohle městečko, měla ráda ten velký park.

Dodatek autora:: 

*do soutěže*

Cizinec

Když se přistěhoval, byla sobota. Noc. Probudil mě podivný rachot. Kdyby venku nesvítila pouliční světla, nic bych neviděla.

Dodatek autora:: 

*do soutěže*

Příliš pozdě 2. (Hloupost)

__________________________________________________________________________
TAIKI YAMASHIMA
__________________________________________________________________________

Dodatek autora:: 

Nový díl! Omlouvám se, že je to tu tak pozdě!!! Nýbrž brzo odjíždím do Anglie a mám prostě spoustu zařizování a díky tomu se i další dílek objeví asi tak za čtrnáct dní!!!
Doufám, že jsem nic nezkazila a bude se vám to líbit.
Tento díl navazuje na Vzpomínky - první část je jim hojně věnovaná, druhá už nás přesune do nynějšího dění a v něm také už většinově zůstaneme. 5 A4 Wordu a něco, tak snad to nebude moc krátké. Na víc není časík. Hezké počtení.

Boží posel 4.

"Miluju tě," řekl Hideki.

--------------------------------

"Co ? Jo, jo, já tě taky," zamumlal jsem bezmyšlenkovitě.
Chvíli bylo ticho.
"Yasu ?" ozval se pomalu Hideki.

Dodatek autora:: 

Tak okay. Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nenapsala Wink Trénovala jsem bankai ^^
Za odměnu tu máte pěkně dlouhý dílek.. Děj se nám zamotává !

Díl je věnován dvěma úžasným autorkám : Ebachan a kated (vaše povídky žeru :3)
Dále mojí nakamě : susaan007 a Tarje
A pak úžasným lidičkám, kteří mě potěšili komentářem : Stiorry, Yuki Yamako, YuukiKuran a dalším... MILUJU VÁS ! <3

Inky - kapitola 21

Ráno si Inky mohutně zívl, protáhl se a podrbal se na hlavě, takže si vlasy rozcuchal ještě víc. Já už vstal asi před hodinou, seděl jsem v knihovně a léčil jsem Washimu křídlo. Zlomenina to byla ošklivá, ale moje síly byly kompletní, a tak jeho léčení zabralo jen pár desítek minut. Nemluvě o tom, že ho už léčil i Seiyak.
”Tak, hotovo!” Spokojeně jsem si dal ruce v bok. Washi se postavil, rozepjal je a pak jimi jemně zamával. ”Vůbec to nebolí.”
”Zkus se teď trochu proletět.” Zarazil jsem ho, protože vyběhl až moc rychle. ”Ale jenom chvilku, ať se hned zbytečně nenamáháš!” na oko jsem ho káral. Přikývl, ale stejně utíkal ven.

Dodatek autora:: 

Tato kapitolka je věnována všem Washiho fanoušků, protože zde hraje hlavní roli a něco se zde o něm i dozvíte.

Prozradím už jen, že se zase nasmějete a ke konci jemně naťuknu drama, které se od příštího dílu začne odvíjet, tak slabší povahy by si měli obstarat dobrou zásobu kapesníčků, budou ji potřebovat.

PS. To knih***ě je očividně automatická oprava "sprostých" slov XD

Příliš pozdě 1. (Vzpomínky)

_____________________________________________________________________________________
TAIKI YAMASHIMA
_____________________________________________________________________________________

Dodatek autora:: 

Nový cyklus, omlouvám se za tak dlouhé zdržení, ale osobní důvody nedaly....
Tentokrát se vydáváme do normálního rozpoložení. Mezi právníky, policajty a hitoriky.
Hlavní děj, postavy: Taiki Yamashima - přední japonský historik, spisovatel, milenec hlavního velitele policie (Ichiru). Byli snoubenci, měli se brát, ale Ichiru zavraždili. Taiki musí svědčit u soudu a právě u něj nachází svou novou šanci, jen o ní ještě neví. K tomu mu pomáhá přítel a manažer Benjiro, který spojuje snad všechny postavy v cyklu.
První díl je spíš uvedení do děje. Snad se bude líbit, snažila jsem se.

Kapka sedativ

Rok 1997, psychiatrická léčebna, 9:30

„Né, já vážně nejsem blázen…pusťte mě!“ Řval opět jeden z nových pacientů.

Dodatek autora:: 

Ahoj lidičky tak tady je jedna z mých povídek
Moc se omlouvám, že musíte čekat na povídku Chci cítit tvůj dotek...ale srdce ti nedám měla jsem teď hodně práce s písemkama a vůbec jsem nestíhala no a potom mě napadla tahla a nutně jsem ji potřebovala napsat prostě jsem nebyla schopná myslet na nij jiného xD

No ať se líbí a těším se na plno komentíků Laughing out loud

Kyouchou - Prokletý

Žít mečem, zemřít mečem. Takový je osud každého, kdo jej vezme do ruky. Někdy lze osud změnit a zemřít rukou traviče. Jindy to nejde a skončíte s čepelí v hrudi. Meč je duší samuraje, duše je mečem. Samuraj se rodí s mečem v duši, s mečem po svém boku.
Narodil jsem se v rodině samuraje. Můj dědeček překonal svého otce. Můj otec překonal mého dědečka, můj bratr je jen krok od překonání mého otce. Já jsem jen krok od zatracení.

Dodatek autora:: 

Tak tohle je můj druhý příspěvek do soutěže, tentokrát do http://fantastickapovidka.cz, pokud se někomu zdá, že příběh pokulhává. Je to záměrné, zde jsem se zaměřila spíš na ... "lyrickou" úroveň, spíš na to jak má povídka působit, než na povídku samotnou. No, ^_^; řekněte mi co si myslíte Laughing out loud Pokud by to někoho zajímalo tak Kyouchou znamená "zlé/špatné znamení".

Zaměřila jsem se na předsudky, nenávist, "rasismus" a důležitost existence jako takové. Svým způsobem mi hrdina hodně připomíná Gaaru (když o tom teď tak přemýšlím co sem napsat Laughing out loud)

PS. Snad nemusím připomínat, že jsem rozsah vyždímala na maximum Big smile

Syndikovat obsah