Ach jooo... téměř po roce jsem se dokopala k pokračování, které přímo navazuje na první část desáté kapitolky. A taky na osmičku. Začíná se nám to... snad... proplétat a splétat dohromady.
I když vím, že to nikdo nečte, i přesto to sem budu dávat do té doby než to napíšu.

Tak, mám tu ďalší diel s trochou akcie. Dúfam, že sa vám bude páčiť. Ak som to s niečím prehnala, dajte mi vedieť, budem len rada a najbližšie si dám pozor Ospravedlňujem sa za príležitostné chybičky Ďalšia kapitola bude zasa troch v jemnejšom štýle.

Tak, zítra odjíždím na dvoje první talentovky do Plzně, tak vám sem ještě dám kapitolu, abyste se tu měli dobře. Já budu mezitím trpět, takže mi držte palečky.
Dvanáctá kapitola. Ta v mých povídkách bývá často přelomová. Ve Sparkiem i v Marionette šlo o první pusu, tady jde o... no.. jedno z největších klišé v žánru, kde jsou andělé. Křídlová scéna byla vlastně jedna z prvních, kterou jsem do téhle povídky vymyslela, a upřímně i jedna z mála, která vydržela její přepracování. Tuhle scénu miluju, hýčkám si jí, zbožňuju a tak dál, a tak dál. Prostě je bezva. Tečka.
Jinak se v téhle kapitole nic moc neděje, ale co, nemůže to být pořád kovbojka.
Všimla jsem si, že některé z vás byly zklamané z jejich první pusy. Nebojte, pár dalších jich sice bude podobně neentusiastických, ale oni se přes to brzo... přenesou.
Nevím, co dál bych ještě psala. Je mi zle z přijímaček, tak jdu raději spát. Užijte si kapitolku ♥

Máme tady pokračování. V této části zabrousíme i do minulosti. Dozvíme se jak vlastně Alex přišel k té své jizvě, a jak to vlastně bylo s Robim... Kdo četl pozorně Alexův a pak i Pájův příběh, ví, že bylo okrajově zmíněno právě tohle - jizva na ruce a to že Alex byl v nemocnici. Myslím, že to bude dost zajímavé čtení... tak se nenechte ničím rušit a věřím, že se bude líbit.
18+