Conor se ukázal být celkem bezva chlap a možná se držel hodně zpátky, aby proti sobě nepoštval Mura. Ten ho pořád hlídal a neustále mu dával najevo, kdo je tu šéfem. Emer ho naopak šikovně ignorovala a když před ním utíkala, schovávala se za mnou ploutví. Ne vždycky jsem byl na její straně a vyslechla si ode mě i několik kázání. To samé občas potkalo i Mura.

*** Ryo

V obývacím pokoji jsem měl provizorní pokoj. Spal jsem na gauči a věci si vybalil do přilehlých skřínek. Pořád jsem nevěřil tomu, že mě k tomu donutil. To mu všechno vážně bylo jedno? Zatřásl jsem hlavou. Nechtěl jsem na dnešek vzpomínat.
Jen jsem seděl v křesle a četl si knížku, která mi padla pod ruku. Bylo to o výchově dětí. Vlastně ani nevím, proč jsem ji neodložil a nevzal si jinou. Možná jsem jen chtěl vědět, jak má vypadat správné dětství, nebo aspoň ta část o kterou jsem přišel. Kousl jsem se do rtu, zavřel knížku, odložil ji a napil se čaje.

Uplynul víc než týden a mé plavecké schopnosti zaznamenaly další pokroky. Minimálně jsem se už nekroutil jako mořská řasa v křeči. S lovem to bylo pořád stejné. Seilg, tedy echolokaci, mi Mur zakázal. Po bolesti hlavy jsem také netoužil, takže jsem mu to nerozmlouval. Myslím, že jsme už proplavaly docela veliký kus moře i oceánu, ale žádné jiné víly jsme nepotkali. Byl jsem zvědavý jací asi budou.

„Stalo se něco Ari?“ Zeptala se ji jedna s kamarádek, když si všimla výrazu, co Ariel předváděla. Byl prázdný a přesto překvapený, nevěděla a hlavně nechápala, co to má znamenat.