Tak a je to tady. Finito. 195 stránek, víc jak 105 tisíc slov a asi 610 tisíc znaků. Zkrátka Marionette, druhá povídka ze série Disturbing Dreams.
Trvalo mi to přes rok, ale je to za mnou. Narozdíl od Sparklesse jsem Marionette psala občas pod tlakem, často jsem měla tvůrčí bloky a psaní mě občas značně nebavilo. Navíc mě přepadl takový splín, protože jsem měla pocit, že se Marionette nemůže vůbec srovnat se Sparkiem, kterým jsem si nasadila laťku dost vysoko. Ale ke konci psaní jsem uznala, že jistou hodnotu má právě i Marionette.
Marionette byla postavená na jednoduché myšlence: Frajer č.1 bude muset pod nějakou záminkou muset pomáhat frajerovi č.2 v ateliéru. No a pak se začali nabalovat ostatní detaily. Dvanejlepší kamarádi, dva kmotři, šílená kočka, děravý charakter hlavního hrdiny, prolínání se Sparklessem a tak nějak se mi to pěkně spojilo. Víte, abych byla upřímná, původně měl Remyuu umět malovat a Shimeji by na to náhodou přišel. Ale názor jsem změnila vloni v listopadu, když jsem se sestrou, mámou a tetou byla v Brně na lyrikálu Kudykam a naprosto mě uchvátil Vojta Dyk, kterého jsem viděla poprvé naživo. A v ten den jsem se rozhodla: Ne, Remyuu bude umět zpívat!
A tak jsem do Marionette zapojila i jeden ze svých projektů Fool's Hell. Ještě vám sem ale přidám jednu perličku z tvorby.
Fool's Hell je hodně starý projekt. A právě z něj jsem čerpala většinu jmen. A jak to původně bylo?
Remyuu byla foolshellský pseudonym pro fešáka jménem Kuroku Homura. A ten často dělal duety s Noboruem, jehož skutečné jméno bylo Shiragone Seiji. Nezní vám to nějak povědomě? Mňahahá. To ale jen tak okrajově, abyste viděli, jak moc pokřivená moje mysl je.
Ale jinak, abych to tady neprotahovala do nějakého sáhodlouhého románu: Moc bych chtěla poděkovat vám všem, kteří jste komentovali. Vám ostatním samozřejmě taky, ale vy se mi zobrazujete jen jako anonymní číslíčka na statistice, takže vám nemůžu poděkovat přímo.
Zjistila jsem, že klientela čtenářek se obohacuje o nové tváře, ale mé staré čtenářky se jaksi pomalu vytrácejí. Myslím tu starou grupu, která se mnou byla od začátku Sparklesse. Pokud se tak správně dívám, zůstala mi tu Widlicka a Alesn. (Pokud jsem někoho přehlédla, tak se omlouvám.)
Nuž, ale budu muset končit. Jsem ráda, že jsme se pomalu dobrali až ke konečné kapitole a doufám, že jsem vás alespoň trochu zabavila.
Takže čauky mňauky, uvidíme se u pokračování Double Bangu a potom u Two Weeks ♥