SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!

V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.

Děkujeme za přečtení.

Real Fanfictions

Soubor nelze vytvořit.
Soubor nelze vytvořit.

První školní den, aneb začíná další úmorný rok

Vložil/a Yoku, 4. Září 2012 - 12:24

Všude byl ruch a rozjařená řeč spolužáků vypovídala o tom, že si mají všichni co vyprávět. Já seděl vzadu se znuděným ksichtem a cosi čmáral do bloku. Byli mi jedno. Všichni do jednoho. Mí dva spolusedící se odešli courat po škole a mě tu nechali čumět do blba a hlídat místa.

Poté do dveří vstoupil vysoký kluk a dle „tichého“ špitání spolužaček „ten novej a dost sexy“. Moje oči se zabodli do těch jeho a vpíjeli se do sebe. Ano, a přesně v ten okamžik jsem si to uvědomil. To, že na ty oči jen tak nezapomenu. Nezapomenu, protože je v žádném případě nebudu moct vystát.

Dodatek autora::

O tomto se dá snad jen říct, že je to více než krátké. Jen další nudný úryvek ze školních lavic, neskutečně klišoidní, ohraný a kde co všechno, že nemělo cenu to více protahovat. neočekávejte žádné žhavé scény a tak podobně (tímto jsem pravděpodobně valnou většinu z vás odradila )

Číst dál

Marionette - Kapitola 34.

Vložil/a Dyamirity, 3. Září 2012 - 18:39

>Helois< Stejně je mi divný, že se vám to takhle rozpadlo.
>Marionette< Vázla nám komunikace.
>Helois< Jako v tvé písničce.
>Marionette< Přesně.

Dodatek autora::

Zase jsem se dostala do formy. Tahle kapitola má v sobě hned několik dobrých kusů.
Chcete něco říct? Miluju Yoshina. Fakt, miluju. Kdyby nebyl Ichigata takový zlatíčko, normálně bych mu ho záviděla. Yoshino se stal pro Remyua takový náhradní starší bratr. A Remyuu ho má rád. Možná to tam není tak jasně naznačeno, ale Remyuu si ho vážně oblíbil. Co se týče té svatbové části: překvapení? Holt do toho praštili. Kdo by se jim divil, věk na to mají. =D
Co tam máme dál... podle mě milou scénu, kde Kamishiro Remyho zachraňuje. To je zlomová scéna. Ukazuje to na hierarchii školy a celkovou myšlenku téhe povídky. Jak je kolikrát těžké se vypořádat s tím, co člověk vlastně je a jak se může chovat okolí. Ale že je důležité stát si za svými sny, svým já a za svým talentem. Taková skrytá filozofie, kterou byste možná v shounen-ai nečekali. Každá z mých povídek má takovou svojí skrytou pravdu. Jakou byste řekli, že měl Sparkless?
Nu, jinak si pěkně užijte kapitolu, komentujte a moc si nedělejte hlavu z nového školního roku. Však to nějak zvládneme.

Předešlý díl:

Marionette - Kapitola 33.

Další díl:

Marionette - Kapitola 35.

Číst dál

Bílá legenda – 1 – Hadí kámen

Vložil/a Ebachan, 3. Září 2012 - 15:21

Zastavil jsem se a zíral. Sice jsem poslední dobou pořád slyšel, že v lese je spousta malých zázraků. Stačí se jen rozhlédnout, ale tohle jsem tedy fakt nečekal. Na zemi ležel kluk s těmi nejdelšími vlasy bílé barvy, jaké jsem kdy viděl a v oblečení, které se spíš hodilo na slavnosti. Tedy na slavnosti indické či tak. Na hlavě měl šátek tvořený mnoha kulatými plackami ze zlata, které od temene přecházely ve střapce spletené do tenkých culíků. Celou krásu držela čelenka s malým červeným zakrouceným rohem.

Dodatek autora::

Edit: Teď jsem náhodou objevila tuhle dost dobrou mangu Daily Life With A Monster Girl, kde se objevuje i hadí žena, harpye a další polozvířecí slečny Zatím je to sranda.

Je legrace, co všechno se může stát při hledání inspirace pro úplně jinou povídku Najdete inspiraci pro něco úplně jiného Opět původně psána jako dlouhá jednorázovka, ale nakonec rozděleno na menší části

Příběh: Mladý kluk v lese nachází bělovlasého kluka. Do pasu je člověkem s hadím ocasem. Jde o jen skvělého cosplayera? Co však dělá v lese a proč leží na zemi v bezvědomí? Hrdina zjistí, že ne vše je jen nudná šedivá realita a pozná nikdy neviděný svět zvláštních bytostí. Jenže to není zrovna zážitek, o který by stál.

PS. Je zde větší výskyt vulgárních slov než obvykle Většina by měla být vyhvězdičkována, pokud něco není, dejte prosím vědět

Další díl:

Bílá legenda – 2 – Hadí kůže

Číst dál

"Neublížiš mi?" 4.

Vložil/a Shima, 3. Září 2012 - 13:19

[i]Reita[/i]

Dodatek autora::

Takže, tamtadadá! pokračovanie je tu a s ním veľké ospravedlnenie tento dej ma naozaj chytil, baví ma to a je to super odreagovanie takže, veľmi pekne ďakujem, tým čo to čítali a dúfam, že ste ešte nezabudli, o čom to je tento diel je také, vrátenie sa do deja nič moc sa nedeje, ale tak lepšie ako nič tento diel je špeciálne venovaný tým, čo to čítali a prehovorili ma k ďalšej časti Kara11, Widlicka, moja milovaná Akie-chan ^^, Mima-chan, Paťa, Simča a ďalšia Paťuška so, ENJOY!
S pozdravom, Shima

Předešlý díl:

"Neublížiš mi?" 3.

Další díl:

"Neublížiš mi?" 5.

Číst dál

Watashi wo ai suru hikari-13

Vložil/a TenTen-chan, 1. Září 2012 - 22:57

Chapter.no.13

Dodatek autora::

Ahojdáa^^
Viem že sa ozývam po doooosť dlhej dobre ale aj aj som si dopriala prázdniny
*v skutočnosti bola moc lenivá* ^^"
Heh nič vám k tejto kapitole nepoviem niečo sa tam hádam dočítate
So enjoy

Předešlý díl:

Chapter 12

Další díl:

Chapter 14

Číst dál

Vlkodlak x upír 12

Vložil/a nia-chan, 30. Srpen 2012 - 1:44

Šel jsem pomalým krokem k Shinovi. Odhodil jsem plášť na levou stranu a stále sledoval jen Shina, jak od sebe odhazuje stále více vlkodlaků. Najednou se tam objevil vlkodlak s hnědým brněním a stál proti němu. Ale asi jenom na deset sekund. Odhodil ho švihem ruky a dal se opět do boje. S každým krokem jsem cítil chvění, které vycházelo z hloubi mého nitra. Cítil jsem to čím dál víc, co jsem se blížil k Shinovi, ale nevycházelo to od Shina, nýbrž z meče, kterým bojovala matka. Meče vyrobeného ze železa, které z vás vysává energii. Tu energii potom vyšle na nepřítele. Nikdo kromě našeho rodu jej nedokáže ovládnout.

Dodatek autora::

Ahojky! Dlouho jsem se opět nemohla dobelhat něco napsat!! Ale nakonec jsem to zvladla a zachvátila mě panika, že pořád chci psát yaoi a pořád tam ještě není!!! Where is the yaoi??!! I want yaoi!! A furt nic! tak to musim napravit a to co nejrychleji!! Budu se snažit co nejrychleji!!!

Přeji příjemné čtení a prosím o komenty!! děkuji!

Předešlý díl:

Vlkodlak x upír 11

Další díl:

Vlkodlak x upír 13

Číst dál

4 rasy kapitola 3

Vložil/a Aranis, 28. Srpen 2012 - 18:10

Ležím na něčem tvrdém. Tělo mám celé rozlámané.
Otevřu až dalo by se říct líně oči. Klec. Pohnu s rukou. Pouta. Zakloním hlavu, město?!

Předešlý díl:

4 rasy kapitola 2

Další díl:

4 rasy kapitola 4

Číst dál

4 rasy kapitola 2

Vložil/a Aranis, 28. Srpen 2012 - 17:56

,,Hej, vzbuď se.'' otevřu oči, šero a silueta muže. Oči si přivykaj na stín a rači bych neviděla to co vidím. Můra.

Předešlý díl:

4 rasy kapitola 1

Další díl:

4 rasy kapitola 3

Číst dál

4 rasy kapitola 1

Vložil/a Aranis, 28. Srpen 2012 - 17:39

Nevím jak jiní, ale moje takzvané jméno je Es. Tedy oni mi tak říkají. Moje rodiče zabili můry při hledání potravy za jedné deštivé noci před... Bude to už osmnáct let.

Dodatek autora::

Ták je to tu zas první dílek další povídky na, i když nechápu jak je to možný, na dlouho. Jednorázovky mi nejdou přes jazyk, i když je mám o dost rači.
Za dramatické chyby se u všeho co píši a snad ještě napíši omlouvá.

Další díl:

4 rasy kapitola 2

Číst dál

Zapomínat by se nemělo...

Vložil/a Alenka777, 28. Srpen 2012 - 13:14

V tomhle příběhu nečekejte moc fantazie, je to pouze příběh jedné rodiny uprostřed tragédie…
Příběh byl napsán podle pravdivé události (určitě si všichni pamatujete belgickou tragédii-autobus, který se vracel s dětmi z lyžáku naprosto nepochopitelně narazil do tunelu...) Tak tato povídka je o tom…
Jméno Emma a Johan Molemans jsou pravdivá. Vzkaz na pohledu je stejný jako originál.
(Vše bylo napsáno po večerních zpráv a při velice smutném filmu, na který koukali naši, tak se nedivte to celé je velice depresivní…)

Vystoupal jsem na kopec a zadýchaně se zastavil. Hory mi učarovali už kdysi dávno… Mají v sobě drsnou a přesto dechberoucí krásu.
Ostré rysy skal mírnili trsy barevných horských květin. Nebe bylo zářivě modré a vzduch je tak neuvěřitelně čistý, až to bolí. Přesto jsem jej nadechoval plnými doušky.
Zavál vítr. Sledoval jsem jeho proud díky okvětním plátkům jakési květiny. Tančil po kamení a točil se sem a tam. Unaveně jsem si otřel zpocené čelo.
Už na tyhle tůry pomalu přestávám stačit.
Nicméně mi přinášejí klid a úlevu od běžného života…
Znovu jsem se vydal na cestu. V turistice jsem nacházel úlevu od žalu již dvacet let…

Dodatek autora::

P.S. Tak tohle je moje první prvotina, kterou jsem se rozhodla umístit na internet. Tak doufám v nějaké ty komenty (klidně i kritiku, ale ať je objektivní!).
A co se týče pravopisu… Přivřít očko, pěkně prosím…