Hádejte, kdo se tady po dlouhé době zase objevil s krátkým dílkem? Ale měla jsem pro to dobrý důvod.
Má snad někdo větší smůlu než já?! Zrovna se vrátím z místa plného práce, ale postrádajícího veškerou techniku, jsem celá natěšená na A-M. Hned se pustím do čtení té haldy povídek a nových dílů mang, co jsem zameškala a druhý den napíšu JEDEN komentář. Opakuji JEDEN! A co se večer nestane? Přijde bouřka, uhodí blesk a modem je v ******! Tohle píšu od babičky...
V tomhle díle se neděje vůbec nic. Ale fakt! Nepohla jsem se z místa. Je akorát plný kecání a kecání a zase kecání. Má to být tak trochu pocitové, ale asi se mi to nevydařilo tak, jak jsem chtěla. Moc pocity vysvětlovat neumím. Doufám aspoň, že jsem vás tak moc nezklamala po tak dlouhé době tímhle... Jo, a mohli byste se i trochu zasmát.
*Jinak vysvětlení: Plešatá zpěvačka je divadlo. Je to takzvané absurdní drama a postrádá to jakýkoliv příběh a vlastně i smysl. A přitom je to vlastně hodně hlubokomyslné. U nás to hraje divadelní soubor Kašpar a je to docela těžká hra, ale doporučuji ji všem, kteří jsou trochu vnímaví, už jim bylo alespoň 15 a možná by se i rádi zasmáli naší absurdní společnosti. Mě se to opravdu líbilo a hluboce se mě to dotklo a ráda bych to shlédla ještě jednou. Navíc v podání Kašpara je to opravdu dílo mistrů, takže opravdu neprohloupíte, když se rozhodnete na to jít... To jen tak na okraj...

Můj první pokus o yaoi povídku
Uznávám, že ten začátek je sice nic neříkající, ale i tak jsem zvědavá, co tomu řeknete vy čtenáři.
Pište komentíky, budu za každý moc vděčná.
Děkuju!

Takže snad se vám bude moje nová povídka líbit a taky se omlouvám za to že u minulé nebyl extra díl nevěděla jsem jak to udělat :S a taky doufám že to není moc krátké a divné :/ tak vám přeji hodně štěstí k čtení mé povídky a nikdo není dokonalí takže se omlouvám aj za chybi a snad se bude líbit

Nějak jsem si vás rozmazlila. Trošku zaškemráte a já vám hned přidám novou kapitolu. Dyami-chan je měkká jako máslo.
Víte, co se může povést jenom mě? Vylít si oběd do dřezu? Kdo by to byl řekl, že po vyjmutí z mikrovlnky bude ten talíř TAK horký? Dyami-chan ne...
Další věc, která se může povést jen mě: nahrávat pětiminutovej cover písničky a pak si všimnout, že jste zapomněli zmáčknout tlačítko Nahrávat.
Nyaaan! Jinak k téhle kapitole: Hibiki je cukrouš, Ritsuka nedobytná jako pevnost, Homura provinilý a Nanami láme nosy. Pokud chcete taky Nanami PUNCH!, stoupněte si do fronty.
V tuhle chvíli právě dopisuju 25. kapitolu, takže Sparkieho máme zásobu pomalu až do zimy =D
Jo a ještě mě napadá: proč všechny tak fascinuje představa, že Yuu Nanamiho přeřízl? Jasně, Nanami je uke z Uketovic, ale že by musel mít kromě toho svého trauma ještě jedno a navíc TAKOVÉHLE!! Vy nemáte srdce!
Dodatek po vydání: Omlouvám se, že to trvá tak dlouho, ale rychlost zveřejňování nazávisí na mě.