Trochu ztraceni mezi úžasnými povídkami, ale pořád jsme tady
Pokračuje nám tu co? Cesta ke svatbě. Bude pohodová nebo trnitá? Určitě to ale nebude hned. Že jo. Navíc už kluci začínají přemýšlet, kdo komu půjde za svědka. Pohádají se znovu kvůli tomu? Je ta volba svědka jednoznačná, nebo bude překvapení?

Haha, vidíte, já říkala, že ta minulá kapitola vážně nebyla výkřik do tmy. Takže jen pár dní po kapitole 3 je tady kapitola 4!
Jsem nachcípaná a nejspíš na mě brzy dolehne rýmička, navíc naši profesoři mají za to, že jejich letošní poslání je vystresovat njás až k slzám, já jsem ale rozhodnutá to se svojí pasivní agresí přežít. Uvidíme, jestli se mi to povede.
V této kapitole se konečně objeví andělák a Kamiyův protivník. Už se objevili spekulace o tom, kdo bude seme, kdo uke a jestli ve skutečnosti Kamiya vlastně nebude s Uedoou. Na to vám řeknu jen, že se všechno včas dozvíte.
V téhle povídce se zároveň vracíme do prostředí divadla Hitoba mezi Alonery (a vemte si, že jim je už okolo dvaceti). Tak trochu jsem počítala s tím, že ↓UD↑ budou číst lidi, kteří četli i moje předchozí povídky, takže jsem Alonery nepředstavovala tak podrobně, ale pokouším se. Kdo by se ztrácel, doporučuju přečíst Marionette. Ale do ničeho vás netlačím. Přemýšlela jsem, že bych udělala nějaký přehled postav z Disturbing Dreams series, protože jich začíná být nějak moc. Ale to byl zatím jen nápad.
Užijte si novou kapitolku a opájejte se faktem, že jste od t poslední nemuseli čekat půl roku. ♥

Teď mi řekněte upřímně. Je tady ještě někdo, kdo čte moje povídky? Nebo už všechny moje čtenářky vzdaly veškeré naděje, že bych mohla ještě někdy něco dopsat a čerstvé autorky plné entusiasmu převzaly vládu?
Pokud je tu někdo, kdo ještě trpělivě čeká na Two Weeks a ↓UD↑, pak mám pro vás dobrou zprávu. Šla jsem do sebe a začala jsem psát. A víte, co to znamená? Že mám na své věrné flashce uložených jedenadvacet kompletních kapitol Upsidedownu. Ano, čtete správně, mám v zásobě přes dvacet kapitol. Teď chci hlasité Óh a Áh, protože to je asi to nejproduktivnější, co jsem za poslední rok udělala.
Takže, co to znamená? Že bych se mohla vrátit. Přeci nemám nic na práci. Jen maturitní ročník a úpříprava na vejšku a to zvládnu s prstem v nose. *zoufalé popotahování* Ale tím se raději budu užírat sama.
K téhle kapitole: Mise se konečně rozjíždí a Kamiya jde do Tamayori (a pokud to chcete vědět, původně měla být cesta na Zem dloooouhý volný pád s dopadovou podložkou na konci, ale nakonec jsem se to rozhodla změnit, protože jsem tak úplně nedomyslela, jak by se dostávali zpátky) (tomu se říká tvůrčí proces, dámy a pánvé), aby se seznámil se svým klientem.
Jinak, v téhle kapitole stále není ani vidu ani slechu po nějakém yaoi nebo shounen-ai, ale však vy to znáte z Marionette, že to někdy chvíli trvá.
Každopádně, užijte si kapitolu a doufám, že se najde alespoň pár čtenářů, kteří na mě ještě úplně nezapomněli. ♥

Daniel řekl své ano, ale jak to bude pokračovat? Bude to tak jednoduché, že si teď sednou a řeknou všechny podrobnosti k svatbě? Určí termín? Je to přece Daniel a Richard, u nich nikdy nejde nic jednoduše...

Předposlední díl je za námi a náš příběh se s jistotou chýlí ke konci.
Jen doufám, že uvedení Sayumi mezi živé nikoho neposmutnilo XD

Arigatōgozaimashita (ありがとうございました)

ps: Další díl očekávejte už velmi brzy

Pokud vás tato povídka zaujala a zajímali by vás další díla ode mne, můžete nahlédnout sem:
Povídky by Selina