Jeden sen skončil. V tichosti i s hlasitými projevy vzrušení se rozloučil s někým, koho miluje, komu dal své srdce. Aby ho mohl opustit pro svůj jiný sen. Dokázat sám sobě, že za něco stojí. Že se může svému šéfovi podívat hrdě do očí, že není jen podřadný úředník. Ale dokáže to? Bude schopen ten sen snít bez něj? Nebo spadne do propasti nekonečného smutku a beznaděje? Najde šéf řešení, jak být Danielovi na blízku? Nebo je tohle konec naději, že by i Richard...snad... chtěl něco víc... navždy?


Když se člověk loučí, je to vždy těžké. Ať je na povrch silný jak chce, uvnitř to vždycky tíží a je mu smutno, i když se navenek usmívá...
I takový tvrdý seme, jako je Richard, má své city... roloučit se s někým, koho miluje? Je to pro něj hodně těžké...
Je smutný, hodně smutný... stejně jako topinka

Vím, že je tento díl poněkud kratší, než ty předešlé, ale bohužel mi to líp nevyšlo. Jako kompenzaci vás mohu potěšit přípravou na další díl, odhaduji někdy uprostřed tohoto týdne
Snad se vám tento dílek také líbil, a upřímně doufám, že do doby vydání dalšího pokračování mi tu neumřete napětím. Uznávám, že jsem to ponechala rozevřené ve velmi choulostivé chvilce.

Arigatōgozaimashita (ありがとうございました)

ps: Další díl očekávejte během následujícího týdne

Pokud vás tato povídka zaujala a zajímali by vás další díla ode mne, můžete nahlédnout sem:
Povídky by Selina

Srdce bilo strachem. Tlouklo vzteky. Dychtilo po pomstě. Toužilo po Richardovi. Tolik rozdílných emocí v jeden okamžik. Rozhodnout se rychle. Pro lásku? Pro pomstu? Milovat? Zabít? Někdy Danielovi nerozumím. Je to tak jednoduchá osobnost. Až je složité ji pochopit.

Kdo vlastně způsobil ten šelest v nočním lese? Kdo ty dva pozoroval při jejich chvilce?
Jednou bylo řečeno, u jednoho z dílů, že děláme z Daniela idiota. Ale byl to chybný odhad. Jen stačilo chvilku počkat...
Daniel je svůj a on, stejně jako Richard má svoje kostlivce ve skříni... jen je důležité se s nimi umět poprat a mít někoho, kdo mu s tím pomůže... a stačilo jen počkat, aby člověk - čtenář - vlastně pochopil, proč je Daniel jaký je.
Bude to tímhle dílem končit? Kdo ví... přeci jen chce Daniel studovat a Richard mu v tom nechce bránit.
Ale upřímně - máte ještě zájem sledovat, jak to s touhle dvojkou bude dál? Vždyť to už může být nudné... kdo by chtěl stále dokola číst, jak se ti dva k sobě mají?
Tak si užijte aspoň tenhle díl... uvidíme co bude dál... jestli bude...

Ahojky tak jsem zpet.. :)Omlouvam se, že mi to tak dlouho trvalo ale neda se. -_- nevim, kdy bude zase cas na psani takze neslibuju, ze tu bude brzo ale pokusim se psat rychleji nez predtim..
Dekuju ze to ctete.. a nekdy priste..