Jak jsme přežili tajfun Faxai

Tak, právě jsem po své první zkušenosti s tajfunem, takže to by bylo, abych se s váma o to nepodělila.
Kdo neví, tak včera, 8.září zasáhl Japonsko tajfun Faxai, a trval až do dneška. Vlaky, letadla, doprava, prakticky vše bylo zrušeno. My, jako prefektura Chiba jsme byli první na ráně, pak to pokračovalo směrem na Tokio, Naritu, a posléze se to vrátilo zase kdesi na moře, odkud to přišlo.
Takže, jak to celé začalo, a jak jsme se vůbec dozvěděli o tom, že se na nás tajfun chystá~

Ono totiž tak, my s mojím chlapem jsme totální, ehm jak to nazvat, prostě lidi, co je nezajímají zprávy, ani moc nějaké dění ve světě, takže nesledujeme žádné novinky, zprávy, ani nic.
To, že se na nás řítí tajfun jsme se dozvěděli asi okolo 3 hod. odpoledne, kdy nám přišla zpráva od našeho šéfa z práce, že na druhý den asi bude volno, protože v noci má přijít nějaký tajfun.
Tak můj chlap jakože, fájn, tajfun, zavřeme ty plechové okenice, posbíráme věci ze zahrady, aby nám neuletěly, a bude to v cajku. To jsme ještě netušili, že tenhle tajfun má být víc HC, než všechny jiné.
Okolo asi 4-5 hodiny odpoledne začali kolem jezdit hasiči se sirénou - varují lidi, že se žene tajfun, nebo něco, takže podle tohohle poznáte, že se něco děje. Zároveň rozhlas začal hlásit, že lidi, co nemají kam jít, nebo co se doma necítí bezpečně, můžou využít nějakých evakuačních míst - ty byly v nějakých školách, kulturních centrech, apod.
Takže nějak touhle dobou můj chlap zavřel ty okenice, uklidili jsme všechny věci ze zahrady, a ještě jsem ho vyslala do obchodu, jen tak pro jistotu - jsem měla nějaké tušení, že by třeba mohly být další den obchody zavřené. Taky jsou. Ale k tomu se dostane.
No, pak se teda nedělo nic, byli jsme zalezlí v baráku, a jen tak trochu foukalo. Minimálně do půlnoci to bylo jakože normální povichr, ale nic extra. Pak po půlnoci začalo fučet trochu víc, já jsem v kuchyni čuměla na cosi na počítači, a najednou vypadly pojistky, tak si říkám, asi to někde shodilo nějaké dráty, no nic, půjdu spát.
To bylo asi chvilku před 1hodinou v noci. Tož jsem si lehla do postele, a najednou nám s chlapem na střídačku začly pípat telefony - ono totiž, když máte asijský telefon, anebo nějakou aplikaci, tak vám ten telefon začne pípat, či dělat nějaké zvuky, když je poblíž nějaké nebezpečí. Takže např. když je zemětřesení, tak mi můj telefon pošle zprávu, že je zemětřesení, a začne dělat nějaké výhružné zvonění - samozřejmě, v 99% případů mi tu zprávu vyšle až už je po všem, anebo během toho, když už vím, že to zemětřesení je. Ale tajfun samozřejmě můžou lépe monitorovat, takže ví, kde to přesně je, jak se to pohybuje, anebo kdy to přibližně přijde.
No, takže po těchhle upozorněních jsem čekala, co se bude dít. A po 1hodině v noci to začalo. Povichr byl venku jak sviňa, ale ještě to pořád nebylo tak HC. Ty okenice se třepaly, tak jsem si říkala, že to je asi ono, že už to horší nebude. A pak to přišlo. Ty nárazu větru byly tak silné, že jsem fakt ráda, že nám to neodneslo střechu. Do toho se spustil liják, voda valila skrz okna i skrz ty okenice, zdi celé mokré, na chodbě jsme měli všude vodu, tak jsem ty okna obložila ručníkama - jako bez světla (elektřina nešla), poskakovat a svítit si jen telefonem, fakt zážitek, celý barák se třepal tak, že to bylo jako zemětřesení, a normálně jsem si připadala jak ve vlaku.
Zároveň přišlo další upozornění - právě jste v nejvíc danger zóně - to bylo asi okolo 2hodiny v noci. Šla jsem teda do ložnice, že to zkusím zaspat, ale když se vám třepe celý barák, plus každou chvíli něco naráží do těch okenic, tak je to nemožné. To vždycky z ničeho nic prostě rána jak prase, něco do těch okenic narazilo, jsem se děsila, co to tam venku lítá. Telefon už jsem v tu dobu měla skoro vybitý, protože jsem si ho samozřejmě jako správný idiot nenabila, ale zkoušela jsem googlit, čekovat počasí, co je nového, jak to vypadá atd. Ty stránky mi načítaly snad 5minut, to jsem jela přes data, které ještě jakžtakž fungovaly, a teď tam v noci lidi postovali fotky převrácených aut, jakési gigantické vlny, smetené domy apod. Tak jsem si říkala, že jsem zvědavá, jestli nám to to naše malé kei auto, co máme před barákem taky převrátí, anebo jestli to bude ok.
Ten šílený vítr pokračoval, pořád to naráželo do stěn, celý barák se třepal, já jsem byla v posteli - já spím nahá, takže jsem začala přemýšlet nad tím, že se možná raději oblíknu, protože jestli nám to vezme střechu, a bude to, jako když odklopíš krabicu, a budu muset vyběhnout kdesi ven, tak tam rozhodně nechci pobíhat nahá.
Pak můj chlap prohlásil, že raději půjdeme na nějakou dobu do obýváku, protože ten máme na straně, ze které nefučelo, a navíc říkal, že jestli ten vichr vezme část domu, tak pravděpodobně to bude právě ta část, kde máme ložnici, v případě, že vezme střechu, zase to bude ta část, kde máme ložnici, anebo ta část střechy, co máme nad genkanem. Takže jsme posraní seděli v obýváku, já už jsem si na něm všimla, že je jakýsi nesvůj, že asi něco není tak, jak by mělo být.
No, po asi dvou hodinách strávených v obýváku, ten vítr pomalu začal přestávat - jako pořád fučelo jak svině, ale už se nám nehušal celý barák. Celé se to trochu uklidnilo asi kolem 5hodin ráno.
Zase začaly jezdit ty hasičské auta, sanitky a rozhlas začal hlásit, že kdo má nějak zničený dům, může využít těch evakuačních center.
Já už jsem byla úplně vyřízená, protože celá noc stávená s tím, že nevíš, jestli tě to odfukne aj s barákem, prostě děs, takže jsem to konečně šla s klidem zalomit. Zjišťovat nějaké škody se nám nechtělo, jsme si říkali, že počkáme, až bude víc světla, a taky jsme zkrátka byli hotoví.
Ráno jsem vstala nějak kolem 8hodin, a šli jsme se podívat na zahradu, jaké hrůzy a poškození teda máme. Kupodivu, auto stálo na místě, naše střecha taky v pohodě, jen zahrada dostala zabrat - všechny kvitka mám vybulené na jednu stranu, jak to na ně fučelo, a bambusový plot se nám vyhl asi o 45°, ale jinak nic extra.
Horší to teda bylo vevnitř, než venku. V genkanu, protože tam je mezi střechou a zdí taková špára, byla hromada listí a jakéhosi pochcípaného hmyzu, samý prach a pavučiny, a stejně tak v celém domě kromě obýváku a kuchyně máme hromady prachu, pavučin a bordela - my totiž jedině v obýváku, který máme společný s kuchyní, máme na stropě tapetu. Ale v těch jiných místnostech, jsou dřevěné stropy, které jsou z nějakých desek, pak je vlastně ta půda, a pak je střecha. No, a jak se ten barák celý třepal, a jak to asi fučelo do všech děr a spár, tak se všechen ten prach, pavučiny a já nevím co, z toho dřevěného stropu sypalo. Takže ráno jako první věc, jsem musela začít vysávat, sprchovat všechno, protože prostě to bylo celé zasypané tím bordelem.
Taky závěsy, a záclony, všecko totálně špinavé, jak ta voda skrz ty okna valila, takže jsem musela začít s kompletním úklidem celého domu. Elektřina začala jít až kolem 9 hodin ráno, a nějaké oblasti jsou doteď stále bez proudu (je půlnoc, a rodiče mojeho chlapa stále nemají elektřinu. Jeden známý z jiné oblasti postoval na FB, jak si varnou konvicu napojili na zástrčku v autě, a vaří si vodu na nudle).
No, pak nějak kolem oběda jsem mojeho chlapa vyslala do obchodu, a on se vrátil, jakože "obleč se, obleč se, musíme jít ven, to musíš vidět". No, já jsem teda na sebe hodila nějaké oblečení, a šli jsme čumákovat po okolí.
Nejvíc to odnesly domy kolem pobřeží, protože tam byly strhané střechy skoro na každém druhém baráku, spousta vyvrácených stromů, všude kusy plechových střech, těch tašek ze střech, loďky (ano, loďky), hromada písku, celá hlavní cesta zakrytá pískem z pláže, všude jakési porvané cedule a bordel.
Na pláži to vypadá tak, že je tam vyplavená hromada velkých větví, nějaké kusy stromů, a spousta odpadků. Na pláži máme taky takové ty budky (jakože půjčovna skůtrů, mojito bar), a takové něco, jako malé restaurace/občerstvení - ty nemají střechy, a jsou totálně zdemolované.
Mimochodem, obchody jsou zavřené, doufám, že teda zítra už bude otevřeno. Jediné, co je otevřené, jsou nějaké 7-eleven a Family Marty. Můj chlap právě nakonec musel jít do 7-eleven, a říkal, že to tam vypadá jak u snědeného krámu, prý půlka regálů prázdná, lednice s nealkem vybrané atd. Naše nákupní centrum je taky celé zavřené, na parkovišti je hromada větví, ty cedule s názvy obchodů jsou buď na zemi, a nebo jen tak visí, zkrátka masakr. Děcka dostaly volno, a jdou do školy až v pátek - hlásil rozhlas.
Jakože zažít první tajfun tohle, to je fakt radost. Myslím, že náš dům to přežil jen díky tomu, že jsme vlastně z ostatních stran krytí nějakýma jinýma domama. Náš pošahaný soused to štěstí neměl - on má takovou tu střechu z vlnitého plechu asi na půlce domu, a to mu ten vichr odtrhal a odnesl - my jsme kusy té jeho střechy měli na zahradě, a řekla bych, že to bylo to, co nám v noci naráželo do těch okenic.
No, takže zkušenost hrozná, doufám, že tak příšerný tajfun už tu nebudu muset absolvovat - oni hlásili, že to byl nejhorší tajfun za nevím kolik let, a že se obávali toho, jestli se to nezmění v tornádo. Musím se přiznat, že jsem opravdu asi 4hodiny přes tu noc strávila úplně posraná, jak to dopadne, a z mojeho chlapa ráno vypadlo, že takhle hrozný tajfun ještě nezažil, a že se taky bál, jestli nám to neodnese barák. To byl taky důvod, proč chtěl jít očumovat po okolí, protože říkal, že většinou, když je tajfun, tak jsou jen popadané větve, sem tam spadlý strom, sem tam urvaný kus střechy. Takže jsme oba čuměli, kde co je, a viděli to vlastně poprvé v životě.
No, takže toliko k Faxai tajfunu, já jsem chtěla ten článek napsat, dokud si pamatuju, jak to probíhalo, a co se přesně dělo, protože za týden už bych určitě nevěděla, takže proto tak narychlo.
Samozřejmě, nezapomněla jsem pořídit nějaké fotky, ať můžete pokukat, jak to po tajfunu vypadá.
M.

na pláži hromada vyvržených větví



klukům z půjčovny skůtrů a občerstvení to vzalo střechu



ty budky, a občerstvení, co byly na pláži, jsou zdemolované, a bez střech



na pláži je hromada bordela



našemu susedovi to vzalo tu plechovou střechu, a ten vyšší pokoj, co je vpravo, tam jsou úplně vymlácené okna



tady to zrovna uvalilo kus baráku i se střechou



hodně se na cestách uklízí, a co mě překvapilo, že už ráno, když jsem se byla dívat na zahradě, spousta lidí poskakovala na cestě před svýma domama, a zametali, uklízeli atd.



na spoustě těch domů, které jdou vidět v pozadí, chybí tašky ze střech, a válí se jen tak po zemi



tohle je zrovna ten dům, blízko k pláži, kterému to vzalo část zdi. Nějací dva týpci tam pobíhali kolem, a omlouvali se lidem za nepořádek



pohled zpředu



celé chodníky zaváté pískem, a všude spousta nafučeného harampádí



z pláže to přifuklo loďky (bylo jich tak random u cesty víc)



spousta aut má rozbité skla, nějaké promáčké střechy, převrácené jsem neviděla žádné



a pak tak idu, a na cestě totok. Chuděra, měla rozbitý celý ten krunýř vzadu, a stál u ní nějaký hejsek, a pravil, že už volal zvířecí záchranáře či co, tak že tam na ně čeká. já jsem se ho právě nejdřív ptala, jestli ta želva je jeho, jestli ji venčí, a on mi pak ukazoval ten rozbitý krunýř. tož snad to holka přežije.



někteří štěstí neměli



kusy domů a střech jsou fakt všude. Tohle jsme ani nebyli schopni určit, odkud to přiletělo, protože okolo jsou samé novější domy



jiným susedum to vybulilo "soukromou" svatyňku



kamenné ploty, zídky, normálně rozbořené



to se nevybulilo, že by na to něco spadlo. prostě to ten vítr shodil



kusy těch plechových střech jsou fakt všude



tadyhle jsou naše okna na chodbě - skrz ty ta voda normálně valila, a taky nad těma oknama, jsou ještě takové malé skleněné obdélníkové tabulky - to bylo normálně jak sprcha. Ten dům moc utěsněný není, takže všema šparama se ta voda valila dovnitř. A přitom zvenku je střecha, takže nechápu, jak to muselo lít, když nám to dovnitř valilo i skrz ty obdélníkové tabulky.Ty dveře vlastně fungují tak, že jsou v takových drážkách - zvenku jsou okenice, pak jsou v další drážce síťky, a pak jsou ve třetí a čtvrté drážce tady ty skleněné oknodveře. Ty prostřední dvě jsme z těch drážek měli vyhlé tak centimetr směrem dovnitř. Já jsem si toho všimla až ráno, můžu být ráda, že se to v noci nevybulilo, a nerozjebalo se sklo všude po chodbě.



tadyhle je taková malá místnost, kde suším prádlo,a slouží to jako storage room. na té fotce to asi moc nejde vidět, ale tady ta voda taky valila skrz ty okna, a celá stěna byla mokrá.



takhle nějak můžou vypadat ty upozornění v telefonu