SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jak se dostat do Japonska

Opravdu hodně častý dotaz, na který se mě lidi ptají je, jak jsem to udělala, že jsem se sem odstěhovala, a že tady bydlím.
Ono Japonsko je nejtěžší země, kde se můžete pokusit získat nějaký status pobytu/vízum, takže to nebylo jednoduché. Základem všeho je buď za A)práce B)working holiday C)škola D)sňatek
Abysme tedy začali od bodu A. Sehnat si práci v Japonsku není vůbec snadné, a většinou se požaduje znalost japonštiny na komunikační úrovni, anebo angličtina na úrovni rodilý mluvčí. Spousta lidí si myslí, že tady jen tak přijedou, seženou si jaksi práci, a budou tu moct zůstat. Ne, takhle to opravdu nefunguje. I když si tu jako turista najdete náhodou práci, nemůžete změnit svůj status "turista" na status "zaměstnanec". Tohle není země, kde se jezdí za prací, takže to opravdu nefunguje tak, jako např. v Anglii nebo jiných zemích EU - tam vlastně přijedete jako turista, zaregistrujete se do nějaké pracovní agentury, a během dvou týdnů máte práci, a nepotřebujete k tomu žádné povolení, nic, a můžete zůstat v zemi.
Pro ty, co si říkají "Proč by to nešlo, sehnat si jako turista v Jap. práci?" - je to proto, že když chcete práci, musíte žádat o COE, což je osvědčení o způsobilosti, a vystavení tohohle papíru většinou trvá skoro 3měsíce (turist.vízum je na 3měsíce), navíc, k tomuhle potřebujete doložit další úřední dokumenty + pokud imigrační úředník vidí, že žádáte o COE a jste v Japonsku, v 90% případů to zamítne, nebo odešle až po třech měsících, aby vás donutil opustit zemi, a žádat o vízum z domovské země.
Tady získat práci a k ní potřebné vízum/povolení obnáší opravdu hromadu papírování. Nejsnadněji si tady práci najdou angličtí rodilí mluvčí, protože o angličtinu je tady zájem. Pokud už uvažujete o sehnání práce přes internet, většinou to vyžaduje vysokou školu, praxi, a japonskou osobu či firmu, která bude vašim ručitelem, musíte mít nějaké speciální zaměření, obor, pozici atd. Takže, pokud nemáte vysokou školu, nejste nějaký highskill worker s praxí, nemáte angličtinu na vysoké úrovni, jste prakticky bez šance.
Pak je tady working holiday. Česko otevřelo WH s Japonskem teprve nedávno, nemám ponětí, jak tohle probíhá, takže nečekejte žádné podrobné informace. Zase, pokud neumíte aspoň něco japonsky, popř. dobře anglicky, neumím si představit, jak tady sehnat práci. Já právě na internetu často narážím na - "chci jet do Japonska na WH, ale neumím japonsky, možná trochu anglicky, nó, ale nějak si asi práci seženu, ne?" Narovinu? Bez slušné angličtiny nebo japonštiny to bude opravdu problém, a potom se nakrásně může stát, že se budete muset po měsíci vrátit do ČR, protože žít v Japonsku bez nějakého příjmu se může dost prodražit.
To už jestli neumíte ani japonsky nebo dobře anglicky je lepší varianta, předem si někoho najít přes internet, třeba někoho, kdo chce s něčím pomáhat, a bydlet u něj. My tady ve vedlejší vesnici máme takové důchodce, a u nich jsou právě teď nějací dva týpci odkudsi z Austrálie či odkud, a ti tam právě bydlí zadarmo s tím, že jim pomáhají na poli, a kolem domu apod. Ti dva právě nemluví japonsky, a důchodci nemluví anglicky, takže netuším, jak spolu můžou komunikovat. Asi rukama nohama. Ale nutno podotknout, že ti dva tady byli skoro tři měsíce bez práce, a když už byli ve fázi, že fakt pojedou domů, tak natrefili na tohle. A taky za to pořád nedostávají zaplaceno, je to jen jako výměný byznys.
Opět, pokud jste tu na WH, nemůžete změnit svůj status "WH" na "zaměstnanec" - tuším, že na WH je přímo napsané, že se nejedná o vycestování za účelem získání práce, takže by vás úředníci nakonec donutili opustit zemi.
Další variantou, jak se sem dostat je, přihlásit se na nějakou školu. Ale počítejte s takovýma palbama za školné, že se vám z toho protočí panenky + přičtěte k tomu cestu, ubytování, stravu, a jsme na šílených částkách. Samozřejmě, nějaké školy mají možnost tzv. výměných pobytů, takže pokud máte možnost, využijte tohle. Neplatíte školné, jen ubytování atd.
Nezapomínejte, že i když jste tady na studijní vízum/čili status pobytu student, je problematické změnit to na status zaměstnanec, pokud si najdete práci - zase to vyžaduje hromadu papírování + celé to závisí na konkrétním imigračním úředníkovi, který se bude vašim případem zabývat, a ve většině případů bývá tahle změna zamítnuta, protože změnu statusu můžete udělat pouze ve vyjímečných případech.
Poslední variantou je sňatek s nějakým místním občanem. Spousta lidí vám řekne, že je to nejsnazší cesta k tomu, jak získat status pobytu, ale opět vás vyvedu z omylu. Japonská byrokracie je tak šílená, že strávíte spoustu času předkládáním různých dokumentů a formulářů, a čekáním, a oni pořád budou hledat záminky k tomu, aby vás ze země dostali pryč. Sežere to hromadu času a nervů, a v případě rozvodu se po vypršení platnosti vašeho statusu musíte vrátit do ČR.
Asi tak, není nemožné, odstěhovat se do Japonska, i když musím říct, není to pravděpodobně možné pro lidi, co nemají vysoké školy, či nějaké speciální pracovní zaměření - ti mají šanci pouze jako manžel/manželka jap.občana, anebo zaplatit si nějakou drahou školu.
Samozřejmě, jsou tady varianty i dalších víz, jako je např. humanitární/dobrovolný pracovník (ti tuším mají ubytování zdarma, ale bez platu, či s nějakou minimální mzdou, a nejsem si jistá, jestli to není nějak časově omezeno).
Zjednodušeno, s WH nebo školou tady sice nemůžete zůstat napořád, ale během toho času si můžete vybudovat nějaké kontakty a známosti, takže je pak snažší získat práci, vdát/oženit se, atd.
Nyní tedy pokročme k otázce, jak jsem se sem tedy dostala - vyloženě jsem k tomu přišla stylem "jak slepý k houslím", nebo jak se to říká. Neříkám, že se mi v Japonsku nelíbilo, když sem tu byla před několika lety na dovolené, ale zkrátka sem si neuměla představit, jak by pro mě, jako pro někoho, kdo nemá vysokou školu, byla možnost, tady bydlet. Ale jak čas plynul, věci dopadly tak, že tady nakonec bydlím. Nemůžu říct, že bych měla za nějaký životní cíl, odstěhovat se do Japonska - prostě se to stalo. Já jsem tady vdaná, můj manžel je japonec, takže můj status je "manželka jap. občana" - tenhle status je mimochodem nejvychytanější, protože tu můžete fungovat jako ostatní japonci - tím se rozumí, můžete pracovat bez nějakých omezení či povolení, a máte nárok prakticky na všechno, jakobyste byli občan japonska. Ono totiž nějaká víza jsou omezeny např. počtem odpracovaných hodin během týdne apod. Vdát se sem opravdu nebylo snadné - jako samotná akce "sňatek" je celkem jednoduchá, ale nejsou jednoduché ty další věci okolo. Získání statusu manžel/manželka jap. občana je opravdu náročný proces, který sežere hromadu časů a nervů - imigrační rádo dělá věci složité, aby cizince odradilo. Oni říkají, že by se ten imigrační zákon měl trochu změnit, ale kdo ví. Je tady totiž spousta filipínců či lidí z ostatních chudých asijských zemí, kteří se sem chcou dostat, protože prostě nechcou živořit v jejich zemích. Na jednu stranu je to hezké, že se snaží Japonsko udržet systém a pořádek v jejich zemi, ale když se dostanete do situace, jako já - nepřijela jsem sem za prací, ani neutíkám z nějaké příšerné země, a mojí jedinou prioritou tady je můj chlap - tak budete na celý tenhle imigrační systém pořádně nasraní. Ono je totiž nejhorší, když vlastně jen pořád čekáte, teď nevíte, co bude příští týden, jestli budete muset odjet, nebo co bude. Já sem v téhle nejistotě strávila přes půl roku, a věřte mi, není to nic příjemného.
Pokud jste ale skálopevně přesvědčení, že prostě za každou cenu chcete bydlet v Japonsku, je nutné uvědomit si, že Japonsko je totálně jiná země, a funguje to tu úplně jiným stylem, než na jaký jsme v Evropě zvyklí. Já jsem musela spoustu věcí změnit, na spoustu věcí si zvyknout, a s něčím mám pořád problémy. Prostě jako Evropani nepobereme ten styl, jakým to tu jede - jakože mentalita místních lidí je někde úplně jinde, nekoupíme tu věci, na které jsme zvyklí, není tu ústřední topení, je tady hrozné vlhko, je tu odporný a velký hmyz, bývá zemětřesení apod. Takže, ono sice Japonsko na obrázkách a v anime může vypadat fakt hezky, ale jak se tu dostanete tak, že tu máte žít, realita je někde jinde. Mě se zdá, jak narážím na komentáře na webech atd, že lidi mají hodně zkreslené představy o tom, jak to tu chodí, nebo o tom, jak to tu vypadá.
Další věc je, nemyslete si, že s váma tady budou nějak speciálně zacházet jen proto, že jste z ciziny. Oni tady cizince nechcou, takže pro imigrační úředníky je priorita eliminovat většinu vízových žádostí, a vpustit tu jen lidi, co jim budou nějak užiteční. Zní to hnusně, ale je to tak. Znám lidi, co si sehnali práci, a stejně jim to imigrační nakonec nepovolilo, protože prostě neměli školy, skillz, atd, a nezajímalo je, že zaměstnavatel chce právě tyhle lidi.
Ono to tady s imigračním opravdu není snadné. I když tady pracujete, nebo studujete, či jste vdaní/ženatí, skoro každý rok musíte obnovovat své víza/statusy, a o trvalý pobyt je tu možno si zažádat až po 10 letech strávených v zemi. Na stránkách imigračního se píše, že můžete žádat už po 5letech, ale většinou vám to žádný úředník nedá. Japonsko je pořád ještě uzavřené před světem, a oni jsou opravdu takoví, že tady cizince moc nechtějí.
Takže, tím bych dneska opět uzavřela, příště vám napíšu něco o tom, jak na to příšerné COE, a jak změnit status pobytu.

5
Průměr: 5 (2 hlasy)