SLEDOVÁNÍ A STAHOVÁNÍ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH
JE UMOŽNĚNO POUZE PŘIHLÁŠENÝM UŽIVATELŮM!



V případě, že vám naše skrývací lišty s obsahy nefungují, zkontrolujte, zda-li jste přihlášeni.


Děkujeme za přečtení.




Jak se žije v Japonsku II

Abych teda moc nemystifikovala, v jakémže městě a prefektuře to vlastně bydlím, tak to budu muset trochu upřesnit.
Ano, je to asi dvě hodinky od Tokia (vlakem či busem) a poměrně na jihu u Tokijského zálivu. Populace, necelých 50 tisíc obyvatel, prefektura Chiba.
Když jsem psala, že bych naše město přirovnala k Ostravě, tak jsem to nemyslela ani tak rozlohově nebo populačně, ale spíše tak tím, co tu je. Já jsem v Česku žila v dost malém městě, kde byl jeden Kaufland, papírnictví a dvě lékárny, a průjezd z jednoho konce na druhý zabral tak maximálně pět minut, takže mi to možná i proto tady připadá jako větší město. Zdá se mi, že to prostě trvá, než přejedeme autem z jednoho konce na druhý, ale asi to bude i tím, že sem tam je nějaké pole a tak. Navíc, je tady jen pár paneláků (spíše bytovek), zbytek rodinné domky, tudíž tu asi nebude tak zalidněno.
K Ostravě bych to právě přirovnala spíše skrz to, co to město nabízí. Jakože máme nákupní centrum (dokonce dvě Smějící se), spoustu supermarketů a obchodů, něco jako Baumax Bauhaus, hodně hospod a restaurací, několik škol, nemocnice, autobusové nádraží, vlak, pláž podél města, muzeum, hotely, ulici s barama, karaoke, hrad na kopcu, takže to pro mě není jako u nás v Česku v malém městě, kde jsme tyhle věci zkrátka neměli (nicméně překvapilo mě, že navigace mi nejbližší kino ukazuje asi hodinu jízdy autem. To jsem docela čuměla, protože v ČR je kino i v nejmenších městech).
Takže, možná to není úplně big city, ale co se týče obchodů atd, je tady prakticky všechno (až teda na to kino).
Něco jako náměstí tady nevedou, vlastně, ani jsem to v žádném jiném městě v Japonsku neviděla.
Já to mám z našeho domu do centra (ehm, jako centrum se tady zřejmě bere střed města, nebo hustší konstelace obchodů) asi patnáct minut pěšky, k moři asi pět minut. Nechtěla jsem bydlet někde u pole, protože pak má člověk problém se někde dostat.
Jinak Japonsko je všeobecně čistá země, jen málokdy vidím na zemi nějaké odpadky, což je překvapující, protože tady prakticky nemají odpadkové koše. Někdy je až problém, něco vyhodit. Já to většinou řeším tak, že kolem 7-eleven a podobných obchodů jsou většinou nějaké koše, takže to vyhazuju tam, anebo to prostě dám do pytlíku, a pak to se mnou putuje domů (tady vám v každém obchodě dají na všechno hromady tašek a sáčků, takže vždycky je do čeho to dát). A komické je, když třeba jedeme autem, a můj chlap vidí něco na zemi, tak hned začne něco jako "WTF?!", a vypadá, že by nejraději zastavil, sebral to, a vyhodil. Oni jsou prostě japonci asi takhle naučení, takže ten pořádek zkrátka udržují.

Jaké je tu podnebí, a jaké živelné pohromy hrozí~
Vzhledem k tomu, že bydlíme blízko k moři, dost často fučí věter. Místní říkají "to jen trochu fouká", no mě už to připadá jako povichr. Mimochodem, teď mě tak napadá, v moři se tu v Tokijském zálivu koupat dá, ale koupat se v oceánu je fakt nemožné - tam sou tak velké a silné vlny, že jde jen se tak šplouchat kolem jak vyvržená kosatka).
Tajfun jsem tu ještě nezažila, ale asi to bude veselé (prý se mám těšit v létě, teď prý tajfuny nemaj sezónu nebo co). Na domech na oknech jako ochrana bývají takové okenice (plechové nebo dřevěné), a když to přijde, tak se zavřou, a pak se děj vůle boží. Sem zvědavá.
Další bod na bydlení v Japonsku je zemětřesení. To už teda za tu dobu, co tu jsem, párkrát bylo. Nic extra velkého, jen se trochu třese zem, a zní to, jako když jede vlak (to asi jak to hušá tim našim starým domem Smějící se). Ale když se to stalo poprvé, tak řeknu vám, moc příjemný zážitek to není. A hýbe to s nábytkem (jakože jedna skříňka mi po linoleu v kuchyni vyloženě putuje - každý měsíc asi tak o centimetr od zdi).
A jak už známo, zemětřesení může vyvolat tsunami - v Tokijském zálivu by to teoreticky hrozit nemělo, i když říkají, že stát se to může. Když se tu nastěhujete, tak vám na radnici dají mapku, kde je vyznačeno, kudy prchat v případě tsunami - což já jsem v p****i, protože absolutně nemám přehled, kde je ten "záchranný point", a taky nevím, jak to tsunami ohlašují. Asi to bude nějaká siréna, nebo rozhlas, nebo aspoň tak nějak si to představuju. Kdo ví.
Jinak, pro případ tsunami či většího zemětřesení byste doma měli mít nějaké zásoby - vodu, jídlo, a tuším lékárničku a baterku (my to, jak jinak, doma nevedeme Nerozhodný - ale asi to pořídím, člověk nikdy neví).
K otázce, jaké je tady podnebí - je tady vlhko jako svině. Teď přes zimu to není tak hrozné, ale pamatuju si, že když jsem tu byla v létě, tak první co, jak vysednete z letadla je, že vás přes ksicht práskne ta vlhkost (a pak něco jako rybina). V létě je tak vlhko, že je problém třeba usušit prádlo, a věci chytají plíseň. Zase, když jsem byla v Kyotu, tam se mi zdálo, že tak velká vlhkost není (možná je to tím, že jsou trošku víc na severu, nebo ne tak blízko moři, netuším).
Jinak v zimě je prostě zima, většinou 2-6°C (sněžilo jeden den tím stylem, že spadlo asi 10 vloček, a konec akce), a v létě teploty přes 30°C (+šílená vlhkost samozřejmě, a i v noci je dost horko).
Zima začala na začátku prosince, v listopadu se to ještě celkem dalo (bývalo 15-20°C), takže všehovšudy tu zima trvá asi tři měsíce (což po zimě v UK nebo v ČR docela příjemná změna). Jaro začne každou chvílí - tento týden jsou teploty tak kolem 15°C, a ano, sakury už kvetou.
A co mě opět a zase překvapilo bylo, že tady spousta věcí kvete i přes zimu. Například tsubaki, které mi kvetly před domem prakticky celou zimu (a pořád kvetou), a taky narcisy. Na zahradě jsem objevila cosi jako mikromandarinky (level odpornosti 10 - kyselé, nicméně prodávají to i v obchodě, takže to asi k něčemu bude Nerozhodný), a pomeranče (level odpornosti 100 - sem si říkala "paráda, pomeranče" - ale je to tak kyselé, že to není možné).
Abych to shrnula, zima je tady příjemnější, než například v ČR, už jen proto, že to všechno kolem není takové ponuré a hnědé a šedé, a většinou svítí slunko a teploty nejsou pod nulou, ale zase je HC to přežít (aspoň pro mě - já nesnáším, ne, nenávidím zimu).
Příští článek, co vydám, zřejmě bude "Jak přežít zimu v JPN", ať se pobavíte. Asi tak, z jedné strany je prostě Japonsko hodně hi-tech, ale z druhé strany mi to někdy připadá jak středověk. Hodně lidí mi říká "ty se máš, že tam můžeš bydlet", ale nemyslete si, ono to zase taková výhra není. Člověk se musí přizpůsobit spoustě novým a hlavně jiným věcem, na které my, jako evropani prostě nejsme zvyklí.
Uff~
Tímto bych dnešní článek uzavřela, a přikládám pár fotek (chtěla jsem je zakomponovat do textu, jakože by ten text tak parádně obtékal ty obrázky, ale bohužel se mi to nepodařilo Nerozhodný).
M.


Anime-Manga.cz
prefektura Chiba znázorněná červeně
Anime-Manga.cz
tsunami mapka - aneb kde je bezpečno (sem ji našla, takže jestli to přijde, mám šanci)
Anime-Manga.czAnime-Manga.cz
kvetoucí tsubaki, a sakura už pomalu začíná
Anime-Manga.cz
moje slavné pomeranče

Blok najdete >>>ZDE<<< - Martýna

5
Průměr: 5 (2 hlasy)