Zdravím všetkých! Vychutnajte si dialógy, ktorými je dnešný diel naozaj prepchatý. Lalov otec sa zúčastnil v oboch rozhovoroch, ktoré v tejto kapitole pokladám za celkom vydarené ;D Jeho postavu som si celkom obľúbila, vznikla z neho osoba pevná, zodpovedná a vtipná zároveň. Dúfam, že aj vám sa tak zdá a tiež vám je pán Lowell sympatický.
A ano, potom je tu konečne dlho očakávaná bitka. ;D Chlapci sú chlapci ;D svoje emócie dávajú najavo aj podobnými skutkami. Dôležité je, že si vážnejšie neublížili, a že situácia mala mierne prekvapivý záver ;D

Ahoj, kiež Lucifer vysliší vaše tajné priania.
Dnes v texte cítiť tematiku zakázanej lásky, aj keď situácia je trochu iná Drei ani Lalovi sa zjavne nedarí zabúdať a tak hľadajú všemožné cestičky a okľuky ako oklamať podmienky, v ktorých sa ocitli. Zatiaľ to bohužiaľ nikam nevedie, uvidíme či sa neskôr niečo zmení. ;D Možno zasiahne vyššia sila v podobe novej postavy (viete, koho myslím), ktorá prevráti celý príbeh naruby a aj tie najväčšie problémy sa šmahom ruky zmenia na celkom nepodstatné.
Pokochajte sa ďalším dielom od Ingit ♥♥♥ Nááááádherný! Ďakujem krásne!

Asi mi nezbyde nic jiného než se stát spisovatelkou, protože mi po včerejších tanečních asi upadnou nožičky a už se nikdy nebudu moct vzdálit od počítače... ne, že by mi to nějak zvlášť vadilo, ale měla jsem potřebu se o ten pocit podělit.
Tahle kapitola je... no, co budu lhát, budete mě za ní nenávidět. Ano, vím to takhle dopředu, protože bych se nenáviděla taky. Ale přesto jsem ji musela napsat.
Ale aby vám to nebylo líto, dala jsem na začátek trochu toho Homurovskonanamijského fluffu, abych vás na ten šok pořádně připravila.
Bystřejším z vás už možná dojde, proč Nanami Ritsuku v minulém díle políbil.
Pokud máte vlastní teorie, kdo je útočník napište mi zprávu, pomalu se mi schází moc hezké tipy. Abych pravdu řekla, samu by mě polovina z nich ani nenapadla. Pak možná zveřejním jakýsi seznámek nejlepších teorií.
Nuž, ale nebudu to tady protahovat, hezky si užijte kapitolu.
Ještě tak okrajově: Rodiče mě nařkli, že chytám nářečí. Já za to prostě nemůžu. Jako literát chytám všechna slova, která se o mě otřou, takže občas perlím výrazy jako však, z kama, chalán, tuto a tak podobně. Hantec, slovenština, plzeňská ukazovcí zájmena, nic mi není cizí... navc si slovní zásobu obohacuji výrazy, které má spousta lidí tendence přebírat. Ne, vážně, nepamatuju, že by kdo v naší třídě používal pro přítele výraz bojfrend. Nebo místo Jdu na záchod říkal Jdu lulat.
Měla bych s tím přestat a držet se našeho sudetského slovníku plného přejatých germanismů...

Na chvíli jsem si dala pauzu s fantasy, tutíž s ďáblicí.
Adriana, té patří mé díky, za několik rad, typů a sválení. Její pomocná ruka, i při zdokonalení názvu školy, či nějaké dějství a dodatky.
Příběh mám už dopředu předepsaný takže, každý víkend nový díl. Snad se vám bude líbit, a přeji příjemné čtení.
V příběhu slibuji, hodně lásky, drama, ďábelství, napětí, a plno emocí...