Po skoro 2 letech, tuto povídku dopíšu... Věnování a poděkování je pro Ellien a OtakuDream, které mě nějakým způsobem popostrčili... jelikož to píšu po tak dlouhé době, tak se asi i styl psaní změní... ostatně toto je ještě nějaký díl, co jsem měla trochu napsaný, tak jsem udělala jen závěr... už si moc nepamatuji, co přesně jsem tam chtěla a držela jsem se trochu jednoho seriálu, ale teď už to bude asi jen moje... sice asi ještě dvě myšlenky si pamatuji, ale to bude asi vše...
Jinak, jestli tuto povídku, někdo začne číst od začátku, pak se omlouvám, předchozí díly nemají snad žádnou korekturu, ale i tak jelikož jsem to teď sama vše na novo četla, se to dá nějakým způsobem rozluštit... No snad se bude líbit nové náměty a nová postava, kterou jsem tam plánovala od prvního dílu... Snad si vzpomenu při psaní, co jsem tam chtěla
PS; giraffey je to i hlavně pro tebe jelikož, ty jsi psala první

Omlouvám se, že sme dlouho nic nepřidala byla sem krapet v presu:d ale snad se to zlepší:D

Zdravím ve spolek,... Awesodemy se pomalu řídí do zatáčky a já už nějakou dobu přemýšlím, co budu psát dál... Chtěla jsem fantasy ve světě her, potom o dívce vypadající, jako kluk a minulý týden jsem měla ve škole déjà vu. A napadlo mě udělat takovou jednorázovku, ale já to neumím :'( takže udělám menší příběh tohoto.

Takže o příběhu:
Hlavní hrdinka Ellen, která jako každý člověk pociťuje déjà vu, je až moc přemýšlivý člověk. Nejen, že je to dokonalý bohém a oddala svůj život malování a nikdy nebyla s žádným klukem, má i něco navíc...
Její rodiče jsou věčně v práci, takže veškerý čas tráví za plátnem a se svojí Nefrit.

Žánr:
Náměty ze života,nebude to nijaké drama a hašteření v zamilovaných trojúhelníků, nebo tak něco.
Prvky fantasy nebudou chybět, ale jen v jedné myšlenkové sféře a to bude tak trochu déjà vu a budoucnost.
Původ příběhu měl být hlavně to déjà vu, ale nakonec jsem se tedy odvážila jít trochu do rudého odstínu psaní a místy to bude červená knihovna...
Příběh se budu snažit podat do uměleckého podání, co se kreslení a navrhování týče, protože to je mi nejblíž...

Omluva:
Nejsme zvyklá moc psát v první osobě, proto se velmi omlouvám za JSEM a JSME, ale bude se snažit všechny mouchy vychytat.
Úvod příběhu je takový víc hrubý, protože jsme to začala psát jako jednorázovku, ale nakonec jsem se rozhodla pro pár dílu, proto ten začátek, ačkoliv jsem to opravovala, bude poněkud matoucí...

VELKÉ DÍKY:
Velké díky Elien, která my vypůjčila toto jméno. Nevím proč, ale k této hrdince se mi prostě hodilo. Díky Elien, jsem došla tak daleko, protože si upřímně myslím, že my v AFHS byla velkou oporou a o to líp se mi tato povídka ještě stále píše... Tak snad doufám, že ji nezklamu, a že nezneuctím toto krásné jméno ...

Tohle je má úplně první povídka, kterou jsem kdy napsala. Přestože je opravdu velmi krátká, myslím, že je tam napsáno vše. Vznikla jen díky tomu, že se mi pořád dokola zdál jeden a ten samý sen každou noc. Proto jsem vzala do ruky papír a tužku a popsala veškeré pocity z jediného výjevu. Doufám, že se mi podařilo dostatečně popsat moje pocity, které jsem v tom snu měla.
Přeji příjemné čtení a moc si přeji, aby se vám všem povídka líbila!