Tak další kapitola je na světě, tak si ji užijte:D

Tak a je to tady. Finito. 195 stránek, víc jak 105 tisíc slov a asi 610 tisíc znaků. Zkrátka Marionette, druhá povídka ze série Disturbing Dreams.
Trvalo mi to přes rok, ale je to za mnou. Narozdíl od Sparklesse jsem Marionette psala občas pod tlakem, často jsem měla tvůrčí bloky a psaní mě občas značně nebavilo. Navíc mě přepadl takový splín, protože jsem měla pocit, že se Marionette nemůže vůbec srovnat se Sparkiem, kterým jsem si nasadila laťku dost vysoko. Ale ke konci psaní jsem uznala, že jistou hodnotu má právě i Marionette.
Marionette byla postavená na jednoduché myšlence: Frajer č.1 bude muset pod nějakou záminkou muset pomáhat frajerovi č.2 v ateliéru. No a pak se začali nabalovat ostatní detaily. Dvanejlepší kamarádi, dva kmotři, šílená kočka, děravý charakter hlavního hrdiny, prolínání se Sparklessem a tak nějak se mi to pěkně spojilo. Víte, abych byla upřímná, původně měl Remyuu umět malovat a Shimeji by na to náhodou přišel. Ale názor jsem změnila vloni v listopadu, když jsem se sestrou, mámou a tetou byla v Brně na lyrikálu Kudykam a naprosto mě uchvátil Vojta Dyk, kterého jsem viděla poprvé naživo. A v ten den jsem se rozhodla: Ne, Remyuu bude umět zpívat!
A tak jsem do Marionette zapojila i jeden ze svých projektů Fool's Hell. Ještě vám sem ale přidám jednu perličku z tvorby.
Fool's Hell je hodně starý projekt. A právě z něj jsem čerpala většinu jmen. A jak to původně bylo?
Remyuu byla foolshellský pseudonym pro fešáka jménem Kuroku Homura. A ten často dělal duety s Noboruem, jehož skutečné jméno bylo Shiragone Seiji. Nezní vám to nějak povědomě? Mňahahá. To ale jen tak okrajově, abyste viděli, jak moc pokřivená moje mysl je.
Ale jinak, abych to tady neprotahovala do nějakého sáhodlouhého románu: Moc bych chtěla poděkovat vám všem, kteří jste komentovali. Vám ostatním samozřejmě taky, ale vy se mi zobrazujete jen jako anonymní číslíčka na statistice, takže vám nemůžu poděkovat přímo.
Zjistila jsem, že klientela čtenářek se obohacuje o nové tváře, ale mé staré čtenářky se jaksi pomalu vytrácejí. Myslím tu starou grupu, která se mnou byla od začátku Sparklesse. Pokud se tak správně dívám, zůstala mi tu Widlicka a Alesn. (Pokud jsem někoho přehlédla, tak se omlouvám.)
Nuž, ale budu muset končit. Jsem ráda, že jsme se pomalu dobrali až ke konečné kapitole a doufám, že jsem vás alespoň trochu zabavila.
Takže čauky mňauky, uvidíme se u pokračování Double Bangu a potom u Two Weeks ♥

tak a ještě závěrečnej krátkej bonusek. Teda, můžu vám říct, že psaní téhle povídky mě neskutečně bavilo

Tak, tohle je poslední díl našich kočiček. Následovat už bude jen speciál, kde se vysvětlí název povídky. Brala bych to spíš jako odpočinkové čtení, žádné napínavé a srdceryvné scény. Doufam, že se vam to bude dobre cist

Měla jsem strašlivou chuť něco napsat, ale nějak jsem nevěděla co, kamarádka mi zadala slovo světlo. Snad se bude líbit, jsou tam tak trochu i mé vlastní pocity ze života. Vlastně by se to nemělo řadit mezi básně, ale pouze poezii, heh.

Tak, hned za prvním dílem jde druhý díl. Myslím, že o mě většina z vás tady ví, že Chidori je opravdu moje kočka, ale jen málokdo z vás ví, že chidu má opravdu syna, kterej se opravdu jmenuje Edie. Pro zvědavce je jeho fotka TADY. A určitě všichni víte, o kom bude poslední - třetí díl. Ano, představí se i náš nejnovější mazlíček Marimo a jeho smutný vstup do života. Tak ať vás čtení baví

A hádejte co? Máme tady přeeeeeeeeedposlední kapitolu! Mňahahá!
Usmíření, kočkování Kamishiro a Myuurina a taková chu´tovka, kterou jsem si prostě nemohla odpustit!
Je zajímavé, že jak se blížím ke konci, zase jste se pěkně rozkomentovali!
Ale je tu něco, na co bych vás chtěla upozornit: SOUTĚŽ! Soutěž o nejlepší návrh kimona. A co je na ní tak zvláštního? Pěkně si to pročtěte... pořád nic? Tak se podívejte na cenu pro první místo. Ano, je to povídka na přání ode mě a Eby-chan. Eba-chan mě před nedávnem oslovila, jestli bych byla ochotná se zůčastnit, no a já jsem pro každou srandu. Ale co to znamená pro vás? V podstatě že mě můžete donutit napsat cokoliv?
Zajímá vás, jak to bylo dál s Ichigatou a Yoshinem? Jak by to dopadlo, kdyby to ve falečné líbačce Seijiho a Shiroganeho na střeše došlo trochu dál? Kdyby Kiyoteru nebyl tak úplně nedotknutelný? Kdyby Madarame a Hibari nějakou náhodou překročili hranici obyčejného přátelství? Kdyby Lee Moon našel způsob, jak Remyua dostat z deprese po rozchodu?
Všcehno jsou to samozřejmě jen takové náměty a ta povídka samozřejmě nebude do Disturbing Dreams oficiálně zasahovat... nebo si můžete vymyslet něco úplně jiného.
Ale upozorňuju, že nehodlám nikoho vraždit ani mrzačit, okej?
Nuž ale já to tady nebudu protahovat, hezky si užijte kapitolku, komentujte a mrkněte na tu soutěž ♥