ES

Nevím jak jiní, ale moje takzvané jméno je Es. Tedy oni mi tak říkají. Moje rodiče zabili můry při hledání potravy za jedné deštivé noci před... Bude to už osmnáct let.

V tomhle příběhu nečekejte moc fantazie, je to pouze příběh jedné rodiny uprostřed tragédie…
Příběh byl napsán podle pravdivé události (určitě si všichni pamatujete belgickou tragédii-autobus, který se vracel s dětmi z lyžáku naprosto nepochopitelně narazil do tunelu...) Tak tato povídka je o tom…
Jméno Emma a Johan Molemans jsou pravdivá. Vzkaz na pohledu je stejný jako originál.
(Vše bylo napsáno po večerních zpráv a při velice smutném filmu, na který koukali naši, tak se nedivte to celé je velice depresivní…)

Vystoupal jsem na kopec a zadýchaně se zastavil. Hory mi učarovali už kdysi dávno… Mají v sobě drsnou a přesto dechberoucí krásu.
Ostré rysy skal mírnili trsy barevných horských květin. Nebe bylo zářivě modré a vzduch je tak neuvěřitelně čistý, až to bolí. Přesto jsem jej nadechoval plnými doušky.
Zavál vítr. Sledoval jsem jeho proud díky okvětním plátkům jakési květiny. Tančil po kamení a točil se sem a tam. Unaveně jsem si otřel zpocené čelo.
Už na tyhle tůry pomalu přestávám stačit.
Nicméně mi přinášejí klid a úlevu od běžného života…
Znovu jsem se vydal na cestu. V turistice jsem nacházel úlevu od žalu již dvacet let…

Když jsem se nešťastnou náhodou dostala do věčnosti, netoužilo tvé srdce po ničem jiném, než následovat můj příklad a ocitnout se na tomto tak prázdném místě.

Kristy netrpezlivo podupkávala nohou nastavená rovno pred dverami Lalovej izby. Čakala, kedy sa chalani vrátia.

>Helois< Jen ho neobhajuj. Ve vztahu musí být důvěra!
>Marionette< Ale já ho neobhajuju. Jen říkám, že chyba byla na obou stranách.
>Helois< Stejně je mi tě líto.
>Marionette< Jo, to jsem ovšem nevěděl, jak je na tom on.
>Helois< Byl na tom hůř než ty?
>Marionette< Víceméně.


Remyuu po rozchodu se Shimejim najednou ztratil veškerý elán. Do čehokoliv. Připadal si vyšťavený jako citrón, nemohl spát, nechtěl jíst nic kromě sladkého a nemohl se na nic soustředit. Ovšem kromě zpěvu.
Když přišel o vztah, upnul se na nadcházející představení a hudbu samotnou.

11. Zdrogovaná výpověď

"Ne, nikam nepůjdu!"

Seok nevěděl, jak dlouho už jdou, ale přišlo mu, že chodí do kruhu.
„Je to ještě hodně daleko?“
„Pro mě je to již kousek, pro vás je to ještě dálka.“
„Cože? Jak to myslíš?“ Udělal několik rychlých kroků, aby mi byl víc po boku.
„Vím, kam mířím, tak mi na vzdálenosti nezáleží, vy však nevíte, kam jdete, tudíž před sebou vidíte jen vzdálenost, váš cíl nemá tvaru.“