Cassielův boj s černým andělem dosáhne svého konce, ale tohle je vlastně jen takový předkrm před tím, co je všechny čeká. Ryo se do všeho zaplete ještě víc a konečně poznáte kořeny Cadmielovi nenávisti.

Sumasumárum se toho zase tolik nestane, ale jen s velmi nepatrným náznakem začnu rozvíjet minulost jisté serafínky a v příští kapitole bude Serafiel hrát prim, ale ani vedlejší housle nebudou zaostávat

Tak, aby jste se trochu vzpamatovali z toho šoku z Marinky, dávám sem další kapitolu Sparkieho.
Objevuje se tu nová postava, Fujiki. Měl se objevit za trochu jiných okolností a Ritsuka k němu měla mít trochu jiný vztah, ale což. Trošičku jsem to překopala. Však si to sami přečtěte. Taky tady máme trošku krve a velkou poradnu u Aloners.
Abych pravdu řekla, nemůžu se dočkat až dopíšu Marionette a DB. Začala jsem totiž už psát Two Weeks. A povedlo se mi něco vážně roztomilýho. Měla jsem dvě verze. Jednu, kde jsem měla napsaných deset stránek v počítači a druhou, která už měla asi devatenáct, kterou jsem měla na flashce. No a já zapomněla, že na flashce mám aktuální verzi a nahradila jsem jí tou verzí z počítače, tj. přišla jsem o deset stránek těžce vydřenýho textu. Nic není tak deprimující jako přepisování povídky, kterou už jste jednou psali. Ale co, nebylo to poprvé ani naposledy, co se mi tohle stalo.
Teď se musím soustředit na dokončení Marionette a Sparklesse.
Takže si užijte kapitolu a pěkně komentujte ♥
Oh a ještě: mrkněte se na další strip ke Sparkiemu: ZDE .

Na chvíli jsem opustila lázně i anděli a po čtení mangy The Ice-Cold Demon's Tale od Suguira Shiho. Kdo mangu zná, jistě pozná podobné části. Nechtěla jsem však opisovat, ale jen prostě mě to napadlo a nějak nechtělo pustit, tak jsem udělala svojí (krutější) verzi příběhu. Celý příběh má 26 stránek (skoro), ale rozdělila jsem ho pro vás (a pro své sadistické já) na tři části. Každý díl přidám po týdnu (tedy podle dnešního data středa mínus sinus kosinus).

Příběh: Chlapec Kouki žije celkem poklidný školní život, ale místo holek se zajímá o svoji rudou zahrádku. Největší radost mu však dělá podivný květ, který našel před 15 lety, ale je pořád svěží a nevykazuje žádné známky usychání. Neustále touží najít místo, kde roste a to se mu možná i zdaří, neboť se třídou jedou do hor, kde se kdysi ztratil a nejspíše i květinu utrhl.
Jeho vzpomínky jsou však matné a nejasné. Při procházce v lese však ucítí vůni té červené květiny, která však vychází z jeskyně. Najde na konci jeskyně svoji květinu, nebo ho čeká jedno velmi ošklivé překvapení?

Tento diel patrí celý Temire. Nateraz bude akčnejšou postavou ona, keďže Talen sa momentálne hrá na väzňa z Azkabanu. ;D Ale dúfam, že vám to takto neprekážalo.
Prichystala som vám prekvapenie! (Ktoré asi ani nebolo prekvapením, keďže ja sa v žiadnom zo svojich príbehov bez bába jednoducho nezaobídem, pozdravujem Ingit, ktorá bola pred časom taká milá a na môj typický model poukázala, vďaka čomu som si uvedomila isté životné pravdy o sebe samej - nie nadarmo sa hovorí, že ak máš pozorné oko v texte nájdeš autorov životopis ;D ) A teraz som pred vami v p****i ;D